sobota 20. ledna 2018

Bojím se, že budu zlobit


Včera k nám přijela máma na víkend. „Fuj, vy tady máte zas přetopeno“ řekla má horkokrevná matka – horalka, co v baráku udržuje průměrnou roční teplotu Islandu a to si tam ještě vykračuje v tričku a kraťasech. „Můžu se napít?“ Ani nepočkala na odpověď a hodila do sebe plný hrnek, co stál na lince. My se Žmurem jsme jen polkli naprázdno.


Čičman za poslední týden zapustila do našeho rodinné konverzačního podhoubí hned dvě praktická úsloví. To první zní: „Bojím se, že budu zlobit.“ A druhé: „Bojím se, že se mi po tom bude stýskat“

První se dá použít úplně na všechno, co víte, že nebude přijímáno s povděkem. Chystáte se kreslit na okno zubní pastou, nakreslit si lihovkou hvězdičky na jazyk, nebo vydloubnout panence oko propiskou? Tohle všechno pokryje jediná kouzelná věta. 

Tím druhým komentuje Čičman v podstatě všechny movité věci, které se jí dostanou do ulepených prstíků. „Bojím se, že se mi po něm bude stýskat“ zastrkuje si vzdorovitě do kapsy použitý papírový kelímek od kávy, potrhaný obal od sušenky a igráčkovu nohu amputovanou v koleni. Máte v baráku podivíny, co si skladují odpadky v bednách od banánů a přijde se na to, až když někomu prosákne stropem mrtvá kočka? Radši si zkontrolujte, jestli nebydlíme o patro výš.

Stojím před automatem na sliz v kelímku s dvackou v ruce a hlavou mi problesknou obě Čičmaniny hlášky. „Stejně není spravedlivý, že si hračky kupuješ ty“ trucoval Žmur. „Ve všech normálních rodinách si slizáky a kindrvajíčka kupujou děcka.

Ale já to potřebuju do práce“, obhajuju se. Abych vás seznámila s aktuální situací na devátém patře, lokální legrácky s chobotničkama na kaktusu nám všem trochu přerostly přes hlavu. Nerozpakuji se použít výrazu občanská válka, která už překročila hranici divize. Po posledním útoku na klávesnici, kdy jsem čmuchala jako policejní protidrogový vlčák po celým patře včetně záchodů a hledala ztracená písmenka A,H,O a J si umím tuhle plazmu z Ghostbusters živě představit rozplesknutou na monitoru našeho brigoše.

No tak dobře, slizáka pro všechny“, udělám haura. Automat vyplivne tři kelímky. „Jéé! Ten můj lízák je ale roztomilej! Bude se jmenovat Aleš a budu se o něj starat.“ rozplývá se Čičman. 

Než to otevřete, mám tři podmínky“, zabavím jim na okamžik kelímky. „Nebudu to mít ve vlasech, nebudete to jíst a pokud se to jakýmkoliv způsobem dostane do tátovy pracovny, tak se my tři neznáme.“ Všichni to horlivě odkývou.

Příběh lízáka Aleše je stručný a dynamický, jako když přejedete zakrslého králíčka sekačkou na trávu. Ještě to odpoledne ho Čičman položí na svou čínskou pokladničku a zmáčkne kouzelné tlačítko. Z útrob pokladny se vysune panda a s mechanicky odříkanou mantrou „tůta-aúú“ zasune pacičkou slizáka dovnitř. 

Aleše už ven nedostaneme“, kroutím hlavou a marně s pandou třískám do stolu. Tahle záležitost za pět dolarů z Aliexpressu je totiž něco jako vesmírná skartovačka, co bere, ale nedává. Nic z toho, co do ní vložíte, už v životě neuvidíte. Přála bych si mít takovou virtuální pandu s tlačítkem na vyčítavý maily od šéfa a premenstruační syndrom. Taky bych si přála vědět, co čínsky znamená „túta aúú“. „Bojím se, že se mi po něm bude stýskat“, uzavřela to Čičman. 

Žmurův metalický slizák v barvě rtuti sice nedostal jméno, zato toho stihnul zažít o mnoho víc. Měla jsem ho ve vlasech, Žmur i Čičman ho svorně kousek snědli a ano, milý M., byl i v tvé pracovně. Díky jeho pobytu bylo experimentálně ověřeno, že sliz kapající z monitoru bude jedním z highlightů nudného korporátního pondělí. Mezi jeho poslední adrenalinový kousek patřil průtok skrz šprušle horkého radiátoru. Po téhle akci dole na parketách připomínal spíš než rtuť jen šedý flusanec prachu a chytré plastelíny, která před časem protekla topením taky, jen vykapávala o mnoho týdnů déle. 

"Bojím se, že se na tebe budu dost zlobit", sprdla jsem Žmura a hodila zmučenýho slizáka do hrnku s vodou, aby se oddělilo zrno od plev. A ten zbytek už vlastně znáte z prvního odstavce.




15 komentářů:

  1. :DDD tak to byl zas jednou příběh s pointou!

    OdpovědětVymazat
  2. Já nechápu, co to je ten slizák a v jakým automatu se to kupuje:o)

    OdpovědětVymazat
  3. Quanti: Pravda, nechodí sem často, ale někdy se ukáže i tady:)

    Žena: Obskurní, že? Možná víc než japonské automaty s použitým spodním prádlem. Dokud o nich nevíš, je svět bezpečné a spořádané místo. Před pár lety jsem o nich taky neměla potuchy. Pro bližší představu stačí do vyhledávače zadat "gas maker"

    extlaca: Mně k tomu celýmu smutnýmu příběhu teda napadli spíš Hanebný pancharti.

    OdpovědětVymazat
  4. Háááá! Tak to je vypointovaný!
    :- D
    To je bomba.

    A díky - já z tohoto článku profituju! Protože lihovkou si udělat hvězdičky na jazyk, to určitě chci!!! To udělám.
    A druhý bonus je, že jsem se poprvé doslechla o Aliexpresu (využívat ho asi nebudu, ale je dobrý vědět, kde mají pandu).

    OdpovědětVymazat
  5. Moc hezké.
    Jsou to opravdu velmi originální hlášky, to "bojím se, že...".
    Milan

    OdpovědětVymazat
  6. Ježyš, ten poslední odstavec je bombaaa!!! Ale stejně pořád nevím, co je ten slizák?
    Clea

    OdpovědětVymazat
  7. Princezna Liška s hvězdou na jazyku! Těším se na to!

    Milan: Jj, ale ona většina vět začínajících na "Bojím se..." slibuje originální obsah:)

    Cleo, přiměla jsi mě rozšířit galerii. Takže sliz je přesně to, co si pod tím všichni představíme. Kdo si nepředstaví a má rýmu, stačí sáhnout do kapesníku. Kdo rýmu nemá, může si přesně tohle koupit v kelímku ve všech barvách i v luxusní verzi se třpytkama. Kdo zná Čas na dobrodružství a Hlenovou princeznu, ten ví i bez nápovědy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) :) :) Jsem myslela, že je to nějakej panák, když dostal jméno. Děkuji za rozšíření galerie :) Kapesník taky dobrej, to znám.

      Vymazat
  8. Bojím se, že budu zlobit je výborná věta, to si někdy půjčím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve stylu "bojím se, že to zase poseru" ☺
      Milan

      Vymazat
  9. králíček a sekačka super... a jak tak koukám na zahradu, už to začínáme mít zase nějaký přerostlý :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejvyšší čas pořídit si nějaké býložravé domácí zvířátko. Třeba morče nebo ovečku...

      Vymazat
  10. Hlavně nesmím zapomenout na ty hvězdičky na jazyku! Jdu si to napsat do diáře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těším se na příslušný komiks a fotogalerii:)

      Vymazat