Vy v tom určitě umíte chodit, ale my s M. jsme pořád zmatené a vyděšené prvorodičky, co se týká školní docházky. První vysvědčení je pro nás stejný stres jako když pozvete příbuzné ze samoty v Jizerkách na Ples v Opeře. Tak dlouho jsme si povídali nad ošatkou vajec v naší světničce o tom, co pořídit pančitelce řídící, až nastal předvečer vysvědčení a nebylo nic. Nebyla kytka, čistá košile a nebyl ani M., co vyrazil na pivo s kamarádem Václavkou.
„Úplně jsem zapomněla, že vysvědčení je už zítra! Mohl bys cestou domů ve večerce koupit něco učitelce?“ volám M. s prosíkem. „Zítra. Učitelce.“ potvrzuje bezstarostně M. a doufá, že mu jako obvykle projde jen zopakovat konce vět. V dálce slyším cinkání kríglů a Václavovy sexuální fantazie o učitelce s brýlema, drdolem a vlněnou sukní.
„Bezva, že souhlasíš. A máš nějaký nápad? Myslela jsem něco čokoládovýho, jestli neseženeš kytku.“
„Počkej, jakože já mám něco kupovat učitelce?“ probral se M. „A proč zrovna já? Mě úči vždycky nenáviděly. I když jsem nosil do školy kaštany. Nečetl jsem žádnou odbornou příručku o vhodných dárcích pro pedagogy. Chyběl jsem…“
„Tak díky moc a pěkně si to užijte!“ rozloučím se melodickým zvoláním, co jsem se naučila od Čičman a zavěsím.
Ráno je tak těžké a dusivé, že to málem spustí detektor oxidu uhelnatého. „Pojď se podívat“, zvedá mě M. z postele a vede si mě hrdě do kuchyně. Nejdřív se rozespale zaraduju, že koupil nové snídaňové cereálie. Na druhý pohled si vzpomenu na dárek pro úču a úsměv mi zatuhne.
„No to nemyslíš vážně! Tohle má reprezentovat Žmurův vděk za vzdělání?!“
„Ty to nemyslíš vážně! Obešli jsme s Václavem tři večerky, než jsme to sehnali! Explicitně jsem mluvil o požadavku na kytku a obsah čokolády pro učitelku a ta prodavačka nám to doporučila jako to nejlepší, co může Vietnam nabídnout českému školství. Koukej, tohle nám přidala zdarma k nákupu: kytka!“
A prásknul vedle krabice s vietnamskýma čokopiškotama plněnýma maršmelounovou pěnou (??!) uschlý kaktus s připíchnutým falešným květem (?!!).
„Taky jsem mohl koupit sušenou chobotnici, nebo ty smradlavý houby shitaké“ krčí M. ukřivděně rameny a snaží se mě tímto starým trikem vychcaných podomních prodejců přesvědčit, že to mohl být ještě mnohem, mnohem horší kauf. Ale já myslím, že fakt ne.
 |
| Složení obsahuje odhadem půlku Mendělejevovy periodické tabulky prvků a většinu sortimentu neratovické Spolany |
 |
| Doufám, že u každého z dvanácti pytlíčků utrpení pomyslí učitelka na Žmura v dobrém |
A nechodí k vám ještě ta sousedovic kočka?
OdpovědětVymazat...že by pančelka dostala kočičku...
Pamatuji si na cedulku "Bonboniery ani kytky nepijeme". Tento artikl by asi M. sehnal bez problemu a kantorum by prisel vhod jeste ten samy den odpoledne pri tradicnim debriefingu :)
OdpovědětVymazatjako právě - kdyby koupili pivo nebo flašku, učitelka obalí nervy a bude mít radost.. a Žmur pořádné očko :)
OdpovědětVymazatPřesně. Jen by s tim zacinkal v baťůžku, učitelka by se rozsvítila jak sluníčko a Žmuříka by nenápadně odeslala do kabinetu :-)
VymazatMyslím, že to mohlo dopadnout ještě hůř, třeba ovocno-čokoládovou stejkovou omáčkou, čočkami na pečení nebo výlisky ve tvaru penisů určené pro rozlučky se svobodou... Zpracování příliš vágních instrukcí v chlapském mozku probíhá o dost jinak než v ženském - po bitvě je každý generál, ale příště bych dala pokyn "Merci" a prostor pro kreativní řešení ponechala možná tak na tchyniny narozeniny :))
OdpovědětVymazatGalahad: Kočka se odstěhovala i s Rusem. Ale vzhledem k její velkoryse pojaté velikosti by z ní byl parádní ledviňák, to by pančitelka určitě ocenila!
OdpovědětVymazatMilan, prezi: Údajně velmi dlouho vybírali artikl, který nepřinese každé druhé dítě. Což věřím, že se podařilo.
Quanti: Penisové výlisky díkybohu v naší večerce neprodávají. No, už se těším na narozeniny - své i ty M.!
V pololetí dar ? Za co ? :-)
OdpovědětVymazatZa trpělivost? Za Tunga?:)
VymazatNaši kluci si chodili pro vysvědčení vždy ozbrojení.
OdpovědětVymazatTedy oni chodili do školy vždy ozbrojení, ale když se rozdávalo vysvědčení, dávali to veřejněji najevo. A fungovalo to - vždy přinesli vysvědčení dobré.
Milan
To je hodně zajímavý výrobek! Nechtěla bych ho dostat. Ale když je hlad... dovedu si představit, že si učitelka ráno před výukou šlehne trochu toho plněného piškotku.
OdpovědětVymazatA to mají za to! Teď mi to došlo!
To mají za to mléko do škol, o kterém jsi psala minule! To mají za to, že z mých daní jde mléko do škol, které já jako školní dítě bych nikdy nepila. Nebo bych zvracela a museli by si pro mě přijít rodiče (jako první den školky :-)). Tak.
Navrhuju dávat učitelkám výhradně mléčné výrobky.
Milan? Ozbrojení čím? Doufám, že pílí a vědomostmi:)
OdpovědětVymazatLiška: To je pravda! A když je pravděpodobnost špatných známek, tak si jít pro vízo s kyselým obličejem a kysaným výrobkem. Třeba kefírem.
Nožem, samozřejmě.
VymazatSprávný muž má vždycky nůž!
Milan
...třeba kefírem...
Vymazat...co byl týden na slunci...
Ať je kyselá i úča. :-D
To mi volně asociovalo pochoutku, která se skládá ze syrečků naložených v pivě v zavařovací sklenici (nechává se dozrát na slunci u okna). Znáte to? Ano, má i svůj velmi přiléhavý název, ale ten sem psát já nebudu!:)
VymazatJo jo jednou jsem je takhle nakládal taky. Ještě s cibulí. Při prvním otevření sklenice zhruba po tom týdnu se uleželá směs tvarůžků a piva pokusila o útěk.
VymazatChuťově to nebylo špatný. Jen mě pak žena přesvědčovala, že bych měl spát v koupelně. Nejlíp v nějakym úplně jinym městě.
Já bych dárek pro učitelku nijak neřešila. Jo něco jiného je v 9. třídě nebo u maturity, když se s tím učitelem vidíte naposledy, ale jinak podle mě bohatě stačí květina. Co má pak učitelka dělat s hmotnými dárky, když se jí třeba ani nelíbí? Já jsem chodila pro květiny každý rok do květinářství a to bylo vždy na dlouho, tak jsem letos zkusila využít rozvoz květin Ostrava a přivezli mi krásné růže, až mi je škoda je zítra dát synovi pro učitelku :-D .
OdpovědětVymazat