neděle 21. března 2021

Emův nový účes

 

Jestli jsem se za ten poslední podělanej rok v něčem posunula, a to je kadeřnická soběstačnost. Dřív jsem považovala kadeřnické úkony za něco, co se svěřuje odborníkům. Zuby si taky sami neplombujete a císařský řez se taky nedělá doma na lince, žejo. I když s rozmachem domácích porodů a koktejlů z placent… ale o tom to dneska nebude.

Chtěla jsem tím říct, že jsem pro závislost na kadeřnicích stejně neměla objektivní důvody. Jestli si pod pojmem návštěva kadeřníka představíte takový to spokojený rozvalení před zrcadlem s očekáváním kvalitního vlasového sexu, tak moje návštěvy kadeřnic byly vždycky spíš jako schůzka s úchylákem.

Klíčový bylo udržet celou dobu pozornost na tom, kde má právě ruce. A pak utéct z křesla dřív, než provede něco, s čím zásadně nesouhlasím. Což většinou následovalo obratem po „ještě to trochu prostříháme“ nebo „jen malinko zarovnám tu ofinku“.

První loňský pokus o samoobsluhu dopadl tragicky. Výsledkem bylo, že jsem vypadala jako zvědavé štěňátko neustále klopící hlavu napravo, nebo pacientka po mrtvici. Záleželo jen na tom, jak jsem u toho vytřeštila oči. Postupně jsem se prostříhala k výkonům, za které jsem si vysloužila přezdívku „Schillerka“ a podle mého skromného mínění otevřené dveře do všech prestižních salónů krásy. Problém je, že jen do těch, které se věnují sebestříhání, jak odhalila čerstvá bolestná zkušenost s Emem.

Emovi samozřejmě nemohla perfektní kondice mého střihu ujít. S každým pramenem jeho přerůstajících vlasů se odvažoval jít ve svých požadavcích na kadeřnické služby níž a hlouběji. A jednoho dne se mě zeptal, jestli bych ho ostříhala. To byl novej milník našeho vztahu. Je to podobný tomu domácímu císařskýmu řezu – může z toho být spousta euforie, co za ty obavy stála. Ale taky ufiknutý kousky, který už nikam nepasujou. A to vaši partnerskou důvěru zrovna neposílí.

Rozhodla jsem se postupovat opatrně. Výsledkem první hodiny bylo pár chuchvalců, ze kterých by se dala udělat zimní paruka pro našeho křečka. Za mě vypadal jako Brat Pitt, ale to bylo pánovi málo. „Vždyť vypadám úplně stejně!“ zhrozil se Em a došel si pro zastřihovač vousů. Chci, abyste věděli, že si ho přinesl sám.

Následovala ostrá výměna názorů na téma „jak-to-doprčic-držíš“. Fakt by mě zajímalo, kolik chlapů by doma uvítalo partnerky, které mají zkušenost s úchopem zastřihovače vousů. Em mezi příznivce vousatek bohužel patří.

Když už jsem se ten bazmek naučila ovládat, šlo to lehce. Až moc. Prameny lítají po celém pokoji, děti napjatě zadržují dech nebo hlásí aktuální podobu. „Teď vypadáš jak indián tati. A teď jak černošskej raper!“

„Mně už je to všechno jedno“ odpovídá Em odevzdaně. „Asi bude nejlepší, když se to vezme teda rovnou dohola.“ Chápete to? Kadeřnice by mu za to napočítala cenu za čtyři klienty.

Baterky v zastřihovači došly právě ve chvíli, kdy Emovy vlasy ze všeho nejvíc připomínaly remízek v čerstvě zoraném poli. V severokorejském katalogu povolených účesů by to bylo „nahoře párty, po stranách koncentrák“. Em zaslepený svým zoufalstvím a chuchvalci v očích vybíhá a zapojuje vybitej zastřihovač do jedný z padesáti nabíječek v prodlužce. A trefí se do tý nejzáludnější – konektor sice odpovídá, ale vnitřní napětí bohužel ne. Zato o napětí v pokoji by dalo krájet voltmetrem.

V zastřihovači to fialově zabliká, a tím je naše kadeřnická show u konce, dámy a pánové. Pozdější pitva prokáže, že je vevnitř je spálenej na uhel. Stejně jako mé kadeřnické sebevědomí. Je pátek odpoledne, dohola bude nejdřív v pondělí. Em si na svou agrární krajinku s remízkem nasazuje kulicha i když zvoní jen kurýr a netrpělivě vyhlíží zásilku nové vlasové sekačky. Myslím si, že to je všechno jen o trpělivosti. Vždyť kolika lidem posraly život kadeřnické učnice? A kolika Schillerová?!



46 komentářů:

  1. Ohromně se bavím a vybavuji si první "stříhání" mého chotě a taky to byl docela solidní zážitek. Nějak se mi povedlo nástavec na delší sestřih nasadit obráceně (nebo to vzít nějak proti směru) a kus vlasů v podstatě taky solidně ojet. Nakonec šel taky téměř dohola a Kimovi by účes mohl jen tiše závidět :-)
    Pár let jsem se pak strojku vyhýbala cíleně, ale teď už mu dlouhodobě hlavu jen seču bez nástavců a na tom se nedá tolik zkazit :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě mě zmátlo, že při stříhání s nástavci záleží na úhlu k hlavě. Vizuálně to na mě v kadeřnictví působilo teda mnohem snadněji:)

      Vymazat
  2. Perfektně popsáno! :-D Já věděla, proč jsem odmítla manžela stříhat hned na začátku loňské karantény, takže se podobně jako ty brzy naučil perfektně ostříhat sám. To, že po něm nemám chtít, aby to vyzkoušel třeba i na mě, je ovšem cenná rada, zapisuji si za obě uši! :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrá taktika. A zvládá to sám i zezadu?

      Vymazat
    2. Heleď zvládá, a to navzdory tomu, že nemáme doma žádnou vychytanou soustavu zrcadel. Napoprvé si mě zavolal, abych mu to zkontrolovala, ale bylo to úplně dobré a od té doby už mě ani nevolá :-)

      Vymazat
  3. Tu za mnou Chlapec přišel s tím, jestli si už taky nemyslím, že by potřeboval ostříhat. Jelikož vím, jak zdatný manipulátor je, rozhodně jsem prohlásila, že nikoliv. Koukám, že jsem dobře udělala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podobnýma otázkama to začínalo taky. Ve chvíli, kdy přes vlasy přestával vidět, už se nedalo ho dál kolébat ve lži.

      Vymazat
  4. Výborně zachycená atmosféra počínajícího jara. Ještěže je zatím ještě zima, takže křeček paruku užije :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zpětně hodnotím jako recyklační chybu, že jsem mu usekané kadeře nevěnovala aspoň na vystlání hnízda!

      Vymazat
    2. Nebo vaší domácí strace na vystlání hnízda!
      Jinak tohle mám už rok za sebou. Přešli jsme do ilegality a potulná kadeřnice s vlasovým strojkem nás navštěvuje pod rouškou noci.

      Vymazat
    3. To je 3-4 roky natvrdo pro Vás a pro kadeřnici doživotí. Snad to nebylo z okresu do okresu, jinak se mohlo místo zaklekávání rovnou střílet :-)

      Vymazat
    4. Pardon, to "noci" mi ujelo. Mělo tam být, že nás navštěvuje pod rouškou. Teda s rouškou. Vlastně spíš s respirátorem. Možná nás vůbec nenavštěvuje. Celé jsem si to vymyslela.

      Vymazat
    5. ...a vlastně se to nestalo ani ve vašem městě a už vůbec ne vám!

      Vymazat
    6. F.: Jako co dodat. Jsem hluboce rozčarována. Ty, můj vzor domostříhání!

      Galahad: A ta částka taky nesedí.

      Vymazat
  5. U nás vše probíhalo uspokojivě do doby, než drahá nastavila na zastřihovači 15mm na úpravu zátylku a zapomněla vrátit na zastřihovač nástavec...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jééé, to se mi taky stalo, vypadalo to legračně, ale přítel se nesmál...

      Vymazat
    2. Jj, ono je to legrační tvořit i pozorovat, ale otázkou zůstává, jestli to dusno potom za tu srandu stálo:)

      Vymazat
    3. no, já jsem se teda smál, až jsem brečel :)

      Vymazat
    4. To jsem omylem provedla mužovi den před nějakým významným jednáním, před dvaceti lety, kdy takové vlasové kreace nebyly běžné. :-)
      Co s tím? No, udělala jsem mu stejnou brázdu symetricky na druhé straně a povzbudila jsem ho, že je cool, že tím úplně omládl :-)
      On to stejně neviděl...

      Vymazat
  6. Moje žena kdysi dávno, když jsem ji poznal, také měla kadeřníka úchyláka, kterému bylo třeba hlídat ruce. Obvykle stejně marně.
    Z vyprávění (jejího) vím, že jednou se ten den tak vydařil, že útěk před úchylnym kadeřníkem skončil v náruči úchylného toho... mě...
    Pokud jde o domácí zkracování všelikého porostu (zůstaňme u toho od uší nahoru), jsem zvyklý si pomáhat sám již drahně let. Podobně, jako obvyklejší formu samohany, provádím i tohle výhradně v době, kdy jsem doma sám. Ono točit si nad hlavou strojkem v jedný a zrcadlem v druhý ruce je tělocvik, kterej nechcete nikomu ukazovat, aniž by dotyčný nejdřív zaplatil vstupný...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jestli jsi se do ní ještě ten den zamiloval, svědčí to o tom, že ještě nebyl tak strašně. Nebo o tom, že rychle utíká:) Normálně jsi mě donutil hmitat rukama nad hlavou a musíš být hadí muž! To chápu, že na tohle lístky zadax nejsou...

      Vymazat
    2. Ty hele - jsem levák. Takže kam dosáhnu levou, tam stříhání probíhá hladce. Ale když musim strojek vzít do pravačky vypadám u toho jako bych měl Downa. Najednou je všechno hroznej problém dokonce i ten obraz v zrcadle se čte nějak hůř :-D
      A ten manželčin kadeřník - jáááá ti nevim, poslechni. Když jsme si s drahou tehdy konečně padli kolem krku, bylo to naše čtvrté setkání, plnhou hlavu už jsem jí tehdy spolehlivě měl. Kvalitu sestřihu se proto necítím tak zcela schopen posoudit. Budu nejspíš za etalon toho typickýho mužskýho ignoranta, ale já bych tehdy asi bejval nepoznal, že byla u kadeřníka, kdyby mi neřekla, že od něj zrovna jde... Žádnej bagdád jí na hlavě neudělal.
      ...si vlastně tak řikám, jestli vy na ty kadeřníky nereagujete nějak přecitlivěle...
      ...mně vlastně ten manželčin jednou stříhal taky a odcházel jsem spokojen. Tu muletu, o který jsem ti říkal posledně, mi totiž vlastně ustřihl on... :-)

      Vymazat
    3. Vlastně... :-D
      taky bych si po sobě ty komentáře vlastně mohl přečíst, abych nepsal jak tatar... :-D

      Vymazat
    4. To máš jedno, já po sobě někdy takhle s hrůzou čtu ty posty...
      Já ti nevím, jestli je to přecitlivělost, ale je fakt, že pro kadeřníka je ženská klientela asi obecně za trest. Věčně nespokojená, věčně podezíravá... Em si na kadeřnici až do minulýho týdne nikdy nestěžoval.

      Vymazat
    5. Ženská klientela kompenzuje svoji větší náročnost vyššími platbami za úkon, ne? :-D

      Vymazat
    6. O tom mi ani nemluv, to je ma dlouholeta krivda a bolest. Zvlast ted kdyz vim, jak jednoduchy je strihat si dlouhy vlasy. Je to presne naopak, dlouhy by mely byt za par korun a cim kratsi, tim vyssi cena za tu piplacku!

      Vymazat
    7. Piplačku?
      Když jsem na vás na blogosrazu U Dandů chtěl bejt krásnej a, místo abych to vzal doma na Ivetku, si zašel k holiči, byl jsem objednán na 14:30 a ve 48 jsem byl ostříhanej a doma... :-)

      Vymazat
  7. U posledních čtyř odstavců jsem se smíchy málem počůrala....

    OdpovědětVymazat
  8. Jo a jestli chcete příklad toho, že si člověk zvykne ale úplně na všechno, tak dneska dorazil nový nablýskaný zastřihovač a Em zůstal u morčecí kožky na temeni. Mé kadeřnické akcie prudce vzrostly!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)) Já si myslela, že to tak dopadne!
      Já s nůžkama v ruce vyvolávám každou neděli hlasování o důvěře, ale ani jedna zdejší mánička mi ji zatím nevyslovila :)

      Vymazat
    2. Ono je to možná i obavami, jestli bych ho s tím novým nabroušeným ostřím neskalpovala úplně:) Horší je, že by potřeboval ostříhat Žmur, podmiňuje to ale tím, že to nebude "na tátu". Tak jsem v koncích, protože víc pánských střihů nemám v nabídce. Leda ještě kastrolovou techniku...

      Vymazat
    3. Dohola je furt validní sestřih!

      Vymazat
    4. Quanti, dohola u mě znamená délka vlasů od 0 do cca 1 centimetru, se slušivou ofinkou za ušima:)

      Vymazat
    5. slušivá ofinka za ušima LOL

      Vymazat
    6. Jj, kolem uší, to už chce určitý grif :-)

      Vymazat
  9. No tak když lodní chirurg si dokázal v zrcadle sám odoperovst slepé střevo, co je proti tomu kadeřníka samoobsluha... I když já si také netroufám a za chvíli budu zarostlé jak Ezau

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obrazek toho lodniho chirurga si dam vedle zrcadla pro odvahu, az ss budu strihat priste:)

      Vymazat
  10. Em už musel být fakt zoufalý koukám :-D My si tady udělali něco jako nelegální kadeřnictví, takže jsme ostříhaní všichni, ale ne každej má to štěstí, že se zná s nějakou kadeřnicí :-/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja se prave neznam s zadnou. A bohuzel ani s zadnou kadernickou pedagozkou z ucnaku, abych mela aspon ten zaklad:)

      Vymazat
  11. to mi nedělej :) jsem se teď málem udusila - smíchy

    OdpovědětVymazat
  12. Tak dneska mě rozsekal už jen nadpis náhled obrázku :))).
    Jinak manžela jsem od začátku pandemie stříhala právě strojkem už asi třikrát. Vždycky to mělo úplně stejnej průběh. Napřed doufal, že bude moct k někomu povalnějšímu, ale když začal zakopávat a narážet do věcí, co mu stály v cestě, protože přes háro neviděl, vzdal to a statečně usedl před zdrcadlo. Následovala fáze, kdy jsem kolem něj poskakovala se strojkem a FAKT se snažila. Po cca dvou hodinách mi to vždycky s hudráním vyrval z ruky a vojel se sám. A jak tak na něj koukám, už to má dlouhý zas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alinko, nejdou mi u Tebe na blogu přidat komentáře ani lajk, ale ohromně jsem se pobavila u článku s distanční výukou. :-)

      Vymazat
    2. Jejda, to je divný. Nic zamčenýho ani zakázanýho u toho příspěvku není. Jen, že první příspěvek musím vždycky schválit, ale to je vše. Hlavně, že ses pobavila. Já se tímhle způsobem, bavím denně (což asi koneckonců my všechny :)).

      Vymazat
  13. Výtečně! Tomu říkám nalézti do díry na trhu.
    A vzhledem k raketově stoupající popularitě Kim-chi účesů tě nemine stranické povýšení, vděk národa a třeba i skýva chleba se najde. ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebo balistická raketa;) Ještěe žádná nedoletěla dál než Kim doplave při své ranní rozcvičce...

      Vymazat
  14. Se stříháním Olega to mám já snadný. Má vlasy dlouhý a bílý jako já, jen jich má o něco míň. Zastřihnout mu konečky není žádný problém.

    OdpovědětVymazat