úterý 21. prosince 2021

Odcházení podle Havla


Pamatujete si, jak jsem vám psala ty pomlouvačný řeči o hlodavčím seniorovi, že jo? Je to tak deset dnů, co Chrudoš omládl. Normálně pootočil kolem času, jako Přemek Podlaha kolotočem štěstí Mountfield. Stal se opět bezstarostným křeččím mládětem. Ať jsem se vrátila odkudkoliv, poskakoval Chrudoš na pryčně a chtěl se mazlit a dovádět. Bez ohledu na nejvyšší level roztomilosti to v nás zaselo stín pochybností.

Já jsem podezírala novej sáček krmiva. Přisypává snad výrobce do granulí taneční drogy? Jde o odvážné tvrzení, ale vezměte si ty dopady. Zfetovanej křeček vás považuje za životního partnera. Umazlil by vás. Rychle si vybuduje závislost a odmítá krmivo jiné značky. Vy jako spotřebitel máte doma veselýho a přítulnýho mazlíka jako z reklamy. Co na tom, že má rozjetý zornice a jeho chemická moč vytváří důlky do plastového dna klece. Vy jste spokojený, zvíře si žije svůj discopříběh a výrobce vydělává. Dává to děsivý smysl. A co přidáváte dětem do kornflejků, chce se mi jako matce zahrozit pěstí směrem k nadnárodním korporacím.

Je docela zvláštní, že s druhou teorií přišel zrovna Em, protože čestné místo největšího pesimisty v rodině patří odjakživa mně. Jestli teda chcete slyšet ještě horší tvrzení, než že mezinárodní producenti sypou mazlíčkům drogy do granulí, tak Em přišel s teorií posledního vzepětí před smrtí. Tedy stavu, kdy umírající v náhlém dobrém rozmaru odhazují berle, objednávají si na pokoj luxusní společnice a za uškudlený peníze na pohřeb nakupují letenky do Kostariky.

„Myslím, že umře“ pronesl Em truchlivě, když se mu Chrudoš úpěnlivě snažil popátý vlézt pod tričko a olízat mu břicho. S dětmi jsme se na něj podívali jako na babu Vangu, slepou a depresivní věštkyni z Bulharska.

„Proč by měl umírat zrovna teď, když začal žít?“ zeptala jsem se Ema. "A ještě před Vánoci?" ťukala si na čelo Čičman, podle níž je smrt o svátcích zcela nepravděpodobná. Žmur k tomu pohodově dodal, že Chrudoš odpoledne překonal svůj časový rekord v běhu za granulí. Což by jednoznačně prokazovalo spíše mou teorii, když už jsme u absurdních tvrzení.

V sobotu ráno Chrudoš nekřepčil u mříží s požadavkem na venčení jako obvykle. Z misky zmizela jen lžička pomazánkovýho másla, jeho nejoblíbenějšího jídla. Salátu se ani nedotknul. Nojo, dospává divokou noc, pomyslela jsem si. A druhý hlas v mé hlavě obratem dodal „Em měl pravdu“. Ale tyhle věci se nahlas neříkají.

Místo toho jsem se nahlas, s hranou bezstarostností nekrofobika, Ema zeptala: „Mohl by ses podívat, jestli Chrudoš spí?“ a odešla se zhroutit do vedlejšího pokoje. Když jsem z něj vykoukla, Em stál nad klecí s palcem dolů.

Umřel ve spánku, stočenej do klubíčka. Dal si na cestu svůj milovanej pomazánkáč a dost možná prožil svůj nejlepší týden života. Trhnul pár rekordů v běhu, olízal nás všechny na rozloučenou a svůj cit pro výjimečný data prokázal úmrtím na výročí Havla. Pozdravuj tam nahoře Chlupinu a díky za všechno, kamaráde!

23 komentářů:

  1. ...možná vám tim chtěl naznačit, že se vám na nějaký stěhování může...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co si budem, urcite je na lepsim miste, nez je zaprasenej holobyt s plivancema od remeslniku na betonovy zemi!

      Vymazat
  2. To je tedy smutná zpráva... ale aspoň si ty poslední dny pořádně užil. Co víc si přát :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo. Jednou az budu senior, mozna si na nej vzpomenu a budu doufat, ze se mi to takhle taky povede.

      Vymazat
  3. Nedávno povídám domácí havěti "ne aby zas někoho napadlo před Vánocema chcípnout". No a jeden mě asi neslyšel. Zřejmě to budu muset začít brát jako tradici...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To už skoro zavání nějakým naschválem, že jo?! Nikdo se o mně nezajímá, všichni lítaj kolem stromku a dárků. Ale já vám ukážu, to budete ještě čumět...

      Vymazat
  4. Celkem jsme čuměli, ale děti jsou velký tak moc netruchlily, ale manželku to trochu rozhodilo, že z obchodu málem netrefila domů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A o jakýho zvířecího nebožtíka že šlo? Doufám, že ne nějakej hrdinnej pes, co vytáhl děti z hořícího dom a miláček rodiny, bez kterýho postrádají smysl nejen Vánoce, ale i celý následný život. Ale zamrzí to vždycky - experimentálně ověřeno na ztrátě zvířete o hmotnosti 30 gramů.

      Vymazat
    2. Morče, jedno z pětičlennýho stáda, sice nikoho nezachránil, ale celkem sympaťák.

      Vymazat
    3. Tak mu přeju nekonečný louky s pamlsky a upřímnou soustrast pozůstalým. Ať se vám stádo časem rozroste o nějakýho sympaťáka!

      Vymazat
  5. Poslední vzepětí je taky první věc, co mě napadne. No - šťastný a veselý?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to fakt na první dobrou nenapadlo. A teď to ve mně bude vzbuzovat pochybnosti u kohokoliv, kdo si bude užívat života plnými doušky a nadstandardně se radovat.

      Vymazat
  6. Tak přece jenom pár týdnů ještě prožil o té doby, co "ztratil oko". Chrudoše jsem neznala dlouho ani nijak důvěrně, ale troufnu si říct, že i z toho mála, co jsem o něm četla, se dá poznat, že měl pěkný život, že žil v blahobytu, lásce, hojnosti a pohodlí. A i když po něm zůstalo prázdné místo, na blogu má krásný pomníček ze slov, který přetrvá navěky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja bych si s Chrudosem zivobyti klidne vymenila, kdyby to nebylo na dva roky:(

      Vymazat
  7. Budiz mu piliny lehky! Havel, muj bajecnej deda a ted jeste Chrudos… no, dostal se do nejlepsi spolecnosti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. At je jim vsem tam na druhem konci cerne diry blaze!

      Vymazat
  8. upřímnou soustrast. Zajím mě, zda máte na ty křečky už nějaký hřbitov v nejbližším lesíku oplocený párátky? Nebo využíváte některý z truhlíků? U nás v lese se rozrůstá ilegální psí hřbitov, možná je tam i křeččí, ale není tak vidět. Nebo po indicku, na vor zapálit a do nějaké říčky, to by bylo plnohodnotné rozloučení s takovým velikánem.

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to měl hezký!
    A dali jste ho někam do Riegráku nebo na Jiřák? Na dvoreček?

    OdpovědětVymazat
  10. Holky, stydim se to napsat, ale i vzhledem k me nekrofobii - my jsme lidem popelnicovych poli! Ale sel tam hezky, v ozdobny krabicce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nestyď se. My jsme ostatky potkanic nelikvidovali jinak...

      Vymazat
    2. Stejně by ho v Rigráčích vyhrabal nějakej venčící se buldoček. Tak nevím, jestli by si radši zvolil pohřeb žehem, nebo byl sežrán/ rozmazán jako mršina po zádech, co se po něm válí.

      Vymazat
    3. No právě... Z buldočka by vašeho někdejšího mazlika nějaká hysterka štítivě smývala a nadávala psisku do prasat. Vyletět komínem má tý piety přeci jen asi vo fous víc.

      Vymazat