Jo, ještě jedna věc.
Krátký update pro všechny příznivce sousedovic kočky (opět) v našem bytě.
Včera východ slunce v pracovně
opět zastiňovala hrozivá silueta kočky zavařené mezi okenními tabulkami. Pro tentokrát
jsem se zdržela hysterických důkazů mé slabosti, kočku jsem slušně pozdravila a
M. šel paralelně zvonit na souseda – Rusa, který tou dobou spal příliš tvrdě,
nebo nebyl doma. Kočce jsme otevřeli okno a jako slušní hostitelé se s ní rozloučili
s doporučením, že může vysmahnout kudy přišla, až ukončí svůj závod v zírání
do pracovny (zřejmě je tam fakt něco fascinujícího!).
Odpoledne bylo okno
prázdné a děti zklamané.
A dneska ráno si jdu
zase čistit zuby, však už to znáte, sednu si na ten svůj roh postele do peřiny
a soustředěně si leštím plošky. Pokoj zalívají první sluneční paprsky, protože
ho nezastiňuje žádná nestvůrná kočičí žaluzie. A tu mi přijde, že se mi po
zadku rozlévá takové to teplé, živočišné vlhko. Většinou mě čištění zubů moc
nevzrušuje a už vůbec ne krátce po šesté ranní. A do stádia takhle vykloktaných
svěračů zase musím stihnout ještě pár milníků, jako třeba klešťový porod paterčat,
takže jsem byla ráno opět právem překvapená. Tím víc, když jsem křepce
vyskočila a do zorného úhlu se mi dostalo…. i to rozmázlý hovno na polštáři.
Nevím, jak byste si s tím poradili vy, ale mě tenhle nález naprosto nekontrolovaně a neopodstatněle
rozveselil. Rozhodně bych vám všem přála vidět rychle se měnící výraz v
obličeji probouzejícího se M., když jsem ze sebe v záchvatu smíchu vytlačila,
co nám kočka napsala za věnování. Neopodstatněle samozřejmě proto, že jsem ten
nejhorší a nejsmradlavější relikt naší civilizace, nad kterým by si štítivě
držel nos i hovnivál, nebo úchylák, musela stejně uklízet já během toho, co M.
oděn jen v trenky a silné emoce zvonil na Rusa v původním záměru
zamotat ho do tý posraný peřiny a skutálet ze schodů z pátýho patra. Ale
nakonec to prý nevydrželi a smáli se oba.
P.S. Ta psycho kočka
byla objevena přesně po 24 hodinách v komoře přikrytá zaprášeným víkem od krabice od bot.
A zase se ji nechtělo.
Velký kočičí kyberúnos
Velký kočičí kyberúnos
Má vás ráda, to já poznám :-D
OdpovědětVymazatGalahad: Já začínám věřit, že k nám fakt chodí neúspěšně zemřít...!
OdpovědětVymazatještě pár hoven a snaha zemřít bude korunována úspěchem, tipuji...
OdpovědětVymazatJo katzendreck...
OdpovědětVymazatTřeba se u Vás rozhodla bydlet a tímto způsobem Vám dává najevo, že jí máte opatřit řádný kočičí záchod.
Milan
lobo: A vy byste nechtěli mazlivou kočičku k dětem...?
OdpovědětVymazatMilan: Tak jako mohla to jít vyřešit třeba na noviny na stole, nebo aspoň na lino, že? Takhle je ta message podle mého jednoznačná:)
o mně se ví, že nemám rád lidi. ani zvířátka. z takového řešení by nebyl nikdo šťastný:-)
VymazatHezky mluvíš o sloníkovi! ;)
Vymazatkočky tímhle způsobem obvykle naznačují nesympatie, ale možná jí ten RUS je ještě více nesympatický ... obecně bych to srhnul, pokud to tak pomůže, že má ten kot ambivalentní vztah k lidem (soucítím s ním, já taky) ... nová definice Shroedingerovy kočky tedy je, že nechce být ani v krabici, ani venku ... hmmm každým pádem bych ten záchůdek pro sichr pořídil, nutit kadit návštěvy do peřin od Vás není pěkné
OdpovědětVymazatOna chce být zjevně v krabici - ajo, sorry, už to vidím, já jsem to moc nezvýraznila, ale kočka byla nalezena v rozlehnuté krabici od dětských bot a na hlavě měla víko.
VymazatP.S. kdybychom měli v pokoji bedýnku s kočkolitem, jako první tam začnou kadit naše děti...
Tak kdybys potřebovala tip na dobrý stelivo...
Vymazat...nebo střelivo... ;-)
VymazatMám dojem, že jeden z mých psychocatů je pro někoho taky takovou Schrödingerovou kočkou. Mohli by mu občas koupit antiparazitní obojek.
OdpovědětVymazatTo bude následovat teprve až se začneme drbat-
Vymazat