Co z vás udělá závislost na koloběžce

Tak dlouho si kupujete zdánlivě neškodný věci, až nakonec zjistíte, že jste se stali jejich otrokem. A to se nebavíme o obvyklých podezřelých, jako je kokain, nebo kaštany s příchutí slaný karamel. Prostě se to stane i s tak nevinným a banálním předmětem, jako je koloběžka.

Já jsem tu svou na jaře přihodila do košíku k dvěma dětským primárně za účelem, abych za dětmi nemusela běhat jako asistenční pes. Vsuvka: Nedávno jsem v parku během potupného koloběžkového závodu zjistila, že už mě stejně předhoní oba dva.

Ten závod vůbec sklidil na můj vkus zbytečnou publicitu. Vtáhli jsme do děje i okolo posedávající babičky s háčkováním a rohlíkama pro holuby. Skandující senioři na lavičkách potom udělali při průjezdu dětí cílovou čárou mexickou vlnu a ještě jsem na jejich intervenci musela každýmu z našich vyděračských smradů vyplatit slíbenou padesátikorunu, o kterou jsme se předtím vsadili.

S nolstalgií vzpomínám, jak jsem na koloběžce začínala jezdit do práce. Bydlíme na kopci, takže jsem si elegantně sjela celou vinohradskou. Na to už jsem si vypracovala techniku: potřebujete na to jen lehce vysunout pravý bok, položit špičku nohy na brzdu a pochopitelně rudou matnou rtěnku, na kterou se nelepí mouchy. Pak už jen vítr ve vlasech, pár nabídek na focení, jednu k sňatku a za pět minut jste dole u metra. Vystoupíte a ještě jednou to samé, než srolujete kopeček do práce. A to všechno svěží a voňaví. Nejezdíte, vozíte se. To se mi  dost líbilo, ale postupně se to začalo vymykat kontrole.

Jako první začaly hejty v metru. Většina lidí si do metra bez skrupulí tahá desetikilový nákupy z Lidlu, hádavý zapařený příbuzný, zahradní nábytek, zmoklý psy a svůj vlastní dech těžký jako svědomí z prokalený noci v nonstopu, po který už na dvouminutovku s kartáčkem a pastou ráno nezbyl čas. A tímhle dechem na vás bolestně sykají, když se koloběžka octne metr od nich, protože morální právo používat MHD mají jen lidi bez dopravního prostředku.

Potom přichází fáze, kdy vám to metro začne být těsný a pomalý. I když si zvyknete na klubko sykajících prudičů okolo koloběžky, nepřestanete myslet na to, jak rychle byste se do práce dostali zkratkou a na čerstvém vzduchu. Jeden den to vyzkoušíte a už se vezete. Vlastně přesně naopak, právě jste se přestali vozit. Gratuluju, protože:

Jezdíte všude s předstihem a pak vysíráte lidi, kde pro-bo-ha jsou

Přestanete používat hřeben, protože na konci cesty je to jedno

Můžete si brát klidně mokré oblečení ze sušáku, protože na konci cesty je to jedno

Přestanete používat i tu matnou rtěnku, protože ve vyšších rychlostech se mušky lepí úplně na všechno

Kamarádi, kolegové a děti se vám sice posmívají, ale pak vám ji berou a zkouší si na ní akrobatické triky – tím většinou škaredě poškrábou lak, sebe, nebo obojí

Zpravidla si ji ale daleko víc zničíte sami, když se necháte vyhecovat, abyste ukázali svoje akrobatické triky

Jste v hledáčku městské Policie, protože do centra se na koloběžce nesmí

Policie se o vás přestane zajímat, když se naučíte před strážníky rychle ujet

Konečně pochopíte všechny ty pipiny na podpatcích, co nesnáší kočičí hlavy a nerovnou dlažbu!

Dejte mi maximálně měsíc!