středa 4. března 2020

Náfuka


Když už jsme tady nakousli téma věcí, co se nehodí.

Em v sobotu odjel na dva týdny na svou několik měsíců v předstihu plánovanou cestu do Kolumbie. Nebudeme se tady bavit o konspiračních teoriích, ale sotva za sebou zabouchl dveře, překročil hranice Prahy koronavirus, moje máma a taky začal ve stejný okamžik kapat kotel. Náhoda? Nemyslím si.

Přinejmenším ze strany kotle jde o předem promyšlenou a dokonale načasovanou sabotáž.

Doma to začalo připomínat strašidelný barák v koloniálním stylu, ve kterým se zlověstnými chodbami šourají už jen vyšetřovatelé paranormálních jevů s ghost metery, protože členové rodiny se týden po nastěhování navzájem upižlali nožíkem na máslo. Na konci filmu zpravidla dochází k odhalení, že barák stojí na indiánským pohřebišti. Upižlaný rodině už to život nevrátí, ale stay tuned. Těšte se na další díl, a do tý doby bacha na příbory a mrtvý indiány.

U nás to bylo podobný. Jdete spát a najednou vás z dřímoty vytrhne zvuk sestřeleného bombardéru Junkers 89 včetně smrtelného zachroptění generála Ernsta Udeta. Vyběhnete na chodbu vyzbrojeni nožíkem na máslo. A tam nic.

Ráno si umyjete obličej teplou vodou. Smrdí připálenou gumou.

Obouváte se a u toho zamyšleně hloubáte, jestli to náhodou nemá spojitost s vaší noční můrou. Čichal snad někdo z vás k mrtvýmu esesákovi? Ne? Tak jak si můžete být jistí, že nesmrdí po spálený gumě?

Než si stihnete tuhle otázku zodpovědět, vyteče vám z boty něco černýho.

„Tak to už je vrchol, náš barák stojí na fašistickým pohřebišti!“ chce se mi zařvat, ale skutečnost je mnohem děsivější.

Botník je pod blikajícím bojlerem, ze kterého trpělivě a nezúčastněně odkapávají další kapky. Je neděle, takže jsem odkázaná na pohotovostní technické služby.

„Dobře, že jste mě zavolala“ nešetří pan opravář chválou. „Dotáhneme tady ten ventilek – ták – a já vás poprosím o podpisek a 2400 korunek.“ Hotovo do pěti minut. Tolik nevydělává ani můj zubař!

Mohla jsem si za ty prachy koupit nový suchý boty, ale nekoupila. Brala bych to jako daň za to, že jsem se hůř neučila a neudělala si výučák na instalatérku, kdyby. Kdybych k večeru nedorazila domů a neslyšela hned ve dveřích proradné kap-kap-kapy-kap. Už chápu waterboarding. Chápu a objímám všechny lidi, co se z toho zvuku zbláznili.

Následující noc jsem vynášela po dvou hodinách kyblíky s vodou, protože oficiální stanovisko NONSTOP technické pohotovosti znělo: „Jejda, my tu teď nikoho nemáme. My se ráno poradíme a po osmé vám zavoláme.“

Jediný, kdo v devět ráno volal, jsem byla já. Volala jsem našemu starému opraváři, který nám dělá každoročně revizi. Zná kotel od plenek a s ním i jeho negativní povahové rysy. Asi jsem zněla fakt úpěnlivě, protože odvolal dopolední zakázky a přijel.

Po téměř dvouhodinové operaci ležely na linu zrezlé součástky a kousky spálené gumy. Na moji historku s Pražskou technickou pohotovostí reagoval: „No jo, to víte, když viděl samotnou ženskou doma…“

Myslíte, že když bych si teď do okna vystavila tohle, tak si koronavirus nebude myslet to samý?




26 komentářů:

  1. Moje nenávist k řemeslníkům by po této historce jen vzrostla...

    OdpovědětVymazat
  2. (a mimochodem, tu službu bych reklamovala, to by mělo normálně jít)

    OdpovědětVymazat
  3. Na reklamaci to šlo hned v pondělí. Prý bude vyřízena do konce týdne ke spokojenosti obou stran. Což je podle mě tak trochu neslučitelné očekávání:)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak ku mojí spokojenosti by se to vyřešilo waterboardingem toho opraváře, ale ty asi budeš jiný znamení horoskopu.

    eM má takový prsní svaly?

    Přihodím svoji historku s opravářem. Chalupa, 30. prosince 2019, asi šest večer. Už ráno spadl jistič na čerpadlo a přestala týct voda. Nahodili jsme. Večer spadl jistič a přestala týct voda. Nenahodili jsme. Volala jsem SOS tátovi, jestli v nejbližší vesnici, to jest pět km od naší samoty, někoho nemá. Jeho instalatér byl přes svátky pryč, ale přes vesnického všeuměla sehnal elektrikáře a dostala jsem instrukce, že přijede za 20 minut, máme se modlit a zaplatit mu, co si řekne. No, zkrátím to. Vybrala jsem od všech zúčastněných asi čtyři tisíce a pomodlili jsme se. Přijel, po čtyřiceti minutách zjistil, že není v hajzlu čerpadlo, ale že ho vyhazuje spodní bojler, který se zapíná jenom při přítomnosti více lidí. Podíval se do něj a vyhrožoval taky s nějakým hromaděním něčeho a rizikem výbuchu. Ale že prozatím stačí ho vypojit ze zásuvky a čerpadlo normálně pojede. Když jsem se na odchodu, kdy se pořád k ničemu neměl, zeptala, co jsem dlužná, řekl si o dvě stovky. Tak jsem mu vnutila pět a šli jsme přemítat, jak je možný, že když v tý vesnici maj už i tři vietnamský večerky, pořád tam nemaj kapitalismus. Kdyby si řekl o ty čtyři litry, tak my mu je dáme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě teda podotýkám, že jsme tam nebyly samý ženský, ale na tyhle věci tam byl použitelný jeden chlap, který se snažil, ale elektrikář to není, a všichni ostatní byli ožralí.

      Vymazat
    2. Já si právě myslím, že většina řemeslníků, zvlášť těch obecních všeumělů, bývá úplně v pohodě. Koule na inkasování takových částek mají jen ti pražští:)

      Vymazat
    3. To neni koulema.
      ...když jsem se koukal naposled, byly tam, ale za pět minut práce bych si dva a půl koliku neřekl...

      Vymazat
    4. Jako ta cena se rekla dopredu. Byla to cena za nedelni vyjezd, ale ocekavala bych, ze to je cena za opravu a ne za pohlazeni ventilu a chlacholiva slova!

      Vymazat
    5. No... byla to cena za nedělní výjezd. Tečka.
      Pohlazení ventilu byl bonus ;-)

      Vymazat
    6. Podobná zkušenost. Rozbila se pračka a manžel to vyhodnotil, jakože odešly ložiska. Volám do servisu a upozorňuju, že pračka má v háji ložiska, jestli se s tím dá něco dělat. Pokud ne nebo by to bylo moc drahý, ať nejezděj. "Jasně, rozumím. Pošlu vám tam technika." Technik přijel, konstatoval (jak překvapivé), že pračka má v háji ložiska, cenu případné opravy stanovil ve výši dvou nových praček a řekl si o 1,500 za výjezd. Tvl. Hádal se s nima manžel, já patřím mezi ty posery, co díky nim tyhle fígle fungujou :(.

      Vymazat
  5. je hezké, jak se to všichni z úcty k Psici bojí říct, ale žádný Junkers 89 nikdy sestřelen nebyl. konec autistického hlášení :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do hajzlu! Junkers 89 je popkulturní odkaz na výrobce našeho kotle. To už tady můžu rovnou prásknout s kartama na stůl. Ernst Udet taky nebyl sestřelen, ale zastřelen - sám sebou. Jestli mě bude lobo dál dusit, přiznám všechno - klidně, že byl Udet ještěr, nebo židozednář!

      Vymazat
    2. Sorry, ale takovýhle popkulturní odkazy, když člověk ví, že ho čte lobo - to je jako opřít si vidle k posteli hned vedle pantoflí :))

      Vymazat
    3. Snad si teď trochu vyžehlím pověst historicky ověřeným faktem: Otec Ernsta Udeta byl majitelem prosperující firmy na výrobu kotlů a zařízení na ohřev vody.

      Vymazat
    4. já popkulturní odkazy miluji - ale jak vidím leteckou nepravdu, mám chuť vykřiknout něco ostrého... třeba du doch nicht!

      Vymazat
    5. ...a kdyby ti to, milá psice, nesdělil lobo, udělal bych to já ;-)
      Nicméně - uvést do souvislosti Junkers 89, který byl vyroben v celých dvou kusech, a Ernsta Udeta, který tou dobou šéfoval Technischesamtu Reichsluftfahrtministeria - to je propracovaný detail, který je třeba ocenit :-D

      Vymazat
    6. No i tak. Pristi post bude postaven na termojaderne fuzi a budu jen doufat, ze to tady nesleduje Dana Drabova...:)

      Vymazat
    7. ...hele...
      ...kdybys jako tápala v tématech, víš...
      ...kdysi tu byla řeč o nějaký čiperný sousedce... ;-)

      Vymazat
    8. Mno, jestli tu neni pritomen certifikovany sexualni kouc pro 60+, tak by to tu vyhledove mohlo otevrit!

      Vymazat
    9. Tak to bacha, abych neposlala link dědovi.

      Vymazat
    10. On je spíš problém v tom, že čím jsem starší, tím víc mi je se svým nevázaným sexuálním životem sympatická. I když její cílovka (kluci kolem dvacítky) ve mě vzbuzuje už teď spíš mateřský city, než nějaký výbuchy vášně a následný ranní vzkazy na dveřích od sousedů o dodržování nočního klidu.

      Vymazat
  6. Nebo toho náfuku postav před kotel! Ať kotli vyzývavě hledí do očí.

    OdpovědětVymazat
  7. V Kolumbii betakoronavirus Covid 19 zatím nemají. Tak je to dobrý.
    A generalobrsta Udeta do toho vůbec netahejte. To byl prostě skvělý pilot (asi měl krátkou, rovnou a hodně širokou Eustachovu trubici), který nacistické šílení nedokázal vydržet a v roce 1941 spáchal sebevraždu.
    A na opravu, za niž jste zaplatila tak šílenou sumu, se vztahuje záruční lhůta a je třeba ji tvrdě, nekompromisně a metodami divoké lvice uplatňovat.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem si taky přečet diskusi a vidím, že nesu chromou sovu do Athen. Jako by jim nestačili ti erdoganovští připrchlíci.
      Milan

      Vymazat
    2. Tak update k reklamaci. Paní se slíbila ozvat, neozvala, jak je již u firmy zvykem. Když jsem tam volala já, prý reklamaci zamítají, protože jsem firmě udělila negativní (ale věcně správné) hodnocení. Takže?!

      Vymazat
    3. Negativní hodnocení není relevantní důvod k zamítnutí reklamace. Volej znova a jestli ti to zopakujou, chtěj to písemně a tónem jemně naznač, že víš o spoustě lidech, který by se takový kravině hrozně rádi zasmáli s tebou... ;-)
      Funkčnost nezaručuju, ale spokojit se s takovou odpovědí napoprvý - to bys jim to dala zadarmo...

      Vymazat