středa 27. května 2020

5 věcí, které najdete v kanclu dva měsíce po

„Do práce? Ty už tam chodíš? A jaký to je?“ sesypali se na mě včera lidi na impru a chtěli vyprávět podrobnosti. Jo, přesně tohle s námi koronavirus udělal. Vyprávíte o pondělí v korporátu a lidi kolem vás vytvoří hlouček a nevěřícně opakují každé vaše slovo, jako když se Hernán Cortéz vrátí ze svého tažení po Aztécké říši.

Takže. Jaký to teda je v práci dva měsíce poté? Postapo! Jako vrátit se pro věci do paneláku v Pripjati po výbuchu Černobylu.

1.   Nikoho

Šéf našeho HR oddělení nám poslal naléhavý mail, vygenerovaný nejspíš podle předlohy povolávacího rozkazu. Samozřejmě, že myslíme na vaše zdraví, ale firma tebe (hlavně mně!) potřebuje. Takže se do kanclu dostaví všichni mladší 65 let s BMI indexem pod 40. V pondělí s překvapením zjišťuji, že naše firma zaměstnává většinu českých seniorů a lidí, co si tykají s obezitou a HIV, protože jsem na patře skoro sama. A to i přes motivační uvítací balíček, co se rozdává na recepci. Najdu v něm sterilní muffin v igelitovém trojobalu a roušku. V Černobylu by nechyběl dozimetr.


2.   Neidentifikovatelné ležící objekty

Lekačka z béčkovýho horroru. Talířek a na něm něco svraštělého, z čeho trčí chlupy. Potkan, který přišel mstivě zemřít explicitně na můj stůl a lehl si na talířek? Mafiánský vzkaz? Bližší analýza a pár zasutých vzpomínek ukazují na zázvor do čaje.

3.   Hledám dům holubí

Znáte to. Ten pocit, že na vás někdo kouká. Že někomu vyloženě vadíte. Tyhle negativní emoce pochopitelně nevydává zázvor, ale někdo, komu vadí změna zavedených pořádků. Konkrétně holubům za oknem. Poskakují na parapetu s větvičkama v zobáku a fakt nejsou zvědaví na to, že budete očumovat jejich hnízdění.




4.   Útok zevnitř

Takže radši děláte, že nevidíte plesnivej zázvor zleva ani holubí rychlovku zprava a soustředíte se na svůj nedomrlý muffin v uvítacím balíčku. K téhle lahůdce by to chtělo macchiato a jestli v pondělí něco může být dobrá zpráva, tak je to bezpochyby kávovar připraven splnit všechny moje vlhký kofeinový sny. 

A potom přijde ta zásadní chyba. Jedu na autopilota, otevřu lednici a vyndám mlíko.

Jenže tam neexistuje nic jako tekutý mlíko. V krabici je mlíko ve skupenství gelu. Obecně celá lednice budí dojem, že jsem se po vydařeným večírku se známostí na jednu noc probudila v domácnosti sériovýho vraha. V překvapivých a originálních skupenstvích je v lednici skoro všechno - od sendvičů po zapomenuté špekové knedlíčky se zelím, které dychtivě přetékají z krabičky a plní kuchyňku omračujícím pachem mršiny.

5.   Vzpomínky na karanténu

Zabouchnu lednici a pocítím tichou vděčnost, že jsem na stole zapomněla jen zázvor. Čas jít na schůzku. Schůzka se odehrává na Teams, takže to pro nezaujatého diváka vypadá, že sedím sama v prázdným kanclu a povídám si s hlasy v mém notebooku. Mezitím venku klovou holubi do okna a o stěny se opírá těžkopádný buket prasečí smrti se zelím.

A hlavou se mi prohání všelijaký myšlenky. Třeba, že to doma s těma dětma vlastně nebylo tak úplně zlý. Vždyť jsem vám to říkala celou dobu.

11 komentářů:

  1. nám v kanclech pečlivě uklízeli, takže jsem místo torza tulipánů našla jen prázdnou vázu a v lednici i něčí čerstvé mléko (jedu podle hesla ukradli mi, ukradla jsem a občas hodím do placu litr a půl této many bez nároku na jedinou kapku). Cítím se ochuzena! A to i proto, že nebyl ani uvítací balíček

    OdpovědětVymazat
  2. Mě čeká nástup na značky příští pondělí a jsem na to zvědav.
    Na jednu stranu se docela těšim, neb se mi objektivně uleví. Při práci nebudu muset okřikovat děti a dohlížet na to, aby se nejstarší učila.
    Osm hodin šichty bude mít jasnej začátek a jasnej konec a já nebudu vypínat kompa s flekem na svý jinak sněhobílý duši, jestli jsem náhodou něco nevojebal.
    Nástroje, který mi mají fungovat, mi taky fungovat budou (a když ne, nebudu to řešit neúspěšně dva dny, ale úspěšně půl hodiny). To sebou nese tu ohromnou výhodu, že budu pracovat s něčim, co znám a ne s tim dědkovatym werkem, kterej mi vlivem okolností tak nějak zůstal jako jediný stéblo, za který se držim normálního příjmu a tomu, co jsem dosud doma předváděl pořád můžu (potichu a opatrně) říkat home office.
    Na druhou stranu představa stěhování workstationu zpátky do firmy mi kroutí uši do kornoutu. Jednak je milá workstation těžká jak kráva, a pak mam zakázáno jí vláčet MHD, pročež budu nucen s nyšim rodinnym autobusem parkovat na tom plivátku, kterýmu se u nás ve firmě řiká parkoviště.
    ...a s uvítacim balíčkem se na nás vykašlou...

    OdpovědětVymazat
  3. Prezi: Já bych uvítací balíček za čerstvé mléko klidně vyměnila. Stejně chutnal po plastu a dezinfekci.

    Galahad: Prosím tě, na čem to děláš? Děrné štítky? Nebo urychlovač částic? Držím palce, ať je to v klidu a s uvítacím balíčkem king size!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele... chvíli jedno, chvíli druhý. Během lockdownu spíš to druhý :-D
      Uvítací balíček snad radši ne hele. Já si ještě pamatuju, jak nám onehdá vymysleli superúžasnej benefit. Teda - náš obchodní ředitel ho vymyslel a na vánočnim večírku ho nechal přednést naší personální. Ta to teda s profesionálně nadšenym tónem v hlase odvykládala, pak mi u panáka řekla, že s tim kreténem v jedný hospodě nebude a šla si od jednoho našeho systémáka nechat spravit náladu.
      Ten skvělej benefit se jmenuje Fruit days a spočívá v tom, že jednou měsíčně dostanem dva kusy ovoce...

      Vymazat
    2. O fruit days už jsem slyšela i od Houbiče, ale ani jeho popis, ani ten tvůj, mu nedává přídomek benefit:) Benefity říkám flexibilním prac. úvazkům, home officům a 10 dnům dovolený navíc. A jen díky koronaviru se ukázaly v pravým světle pindy jak by to bylo strašně složité a nevýhodné poskytnout zaměstnancům častější práci z domova:) Z toho se bude těžko couvat zpátky do "home office jednou za půl roku ve výjimečných případech a podléhající schválení dvou managerů"

      Vymazat
    3. Já fruit days vnímám jako třešničku na dortu tam, kde už maj ty normální věci, kterés jmenovala ty a k nimž bych přidal snad ještě 13 plat a příspěvek na penzijní připojištění.
      ...ale to v naší firmě jaksi nepla... :-)

      Vymazat
    4. Ajo, a taky 14. platy nebo odbory, který ti zařídí zvýšení i tak nadstandardního platu během koronakrize, kdy je všem jasný, že to bude pro daný průmysl průšvih jak Boleslav:)

      Vymazat
  4. Tak si pořiď třetí!
    Já už jsem teda v práci asi měsíc a nastoupila jsem tam až asi dva nebo tři týdny po ostatních, uvítací balíček jsem taky měla, ale nebyl v něm muffin, jenom roušky, ale zato dvě. Na home office se vlastně odcházelo týden po MDŽ, který se u nás drží, tak po mně zbyla na stole růže a kytka v květináči. Co se stalo s růží, nevím, ale kytku v květináči resuscitoval kolega a zatím mu vysvětluju, že si nemyslím, že si ji už můžu převzít do domácí péče, tak ať si ji nechá radši u sebe.
    V lednici taky leželo něco už těžko identifikovatelného a mám trochu podezření, jestli to nebylo moje buď hroznové víno nebo ředkvičky.
    Zvířata nám pořád nechtějí povolit.
    A co je impru?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To zní jako rada od Babiše!
      A jinak koukám, že Praha je v prezenci těžce pozadu. Impro vysvětlím v sobotu:)

      Vymazat
    2. Máš snad těch 2,1 dítěte?
      Však na vás na východě vyděláváme, že jo:)))

      Vymazat
    3. To samozřejmě nemám a navíc jsem na další porody stará. Zkrátka přesně jak to Hrabiš říká:) Ještě, že vás máme!

      Vymazat