středa 3. února 2021

Krmítko planých nadějí

Máma by nesouhlasila, ale můj táta je z chovatelského a pěstitelského hlediska inspirativní. Kdyby věděl, co to je podcast, vsaďte se, že ho má a poradí vám, co přidat kočkám do žrádla na pěknou srst, nebo jak vypěstovat palmu ze semínka, co prošlo trávicím traktem pouličního psa v centru Neapole.

Ta palma je mimochodem ve východních Čechách mnohem vitálnější, než ve svém přirozeném prostředí a aktuálně má přes strop v tátově pracovně namířeno směrem k mezinárodní vesmírné stanici. Kvůli ní mám od mámy přísný zákaz vozit tátovi semínka sekvoje a vlastně jakýkoliv další botanický materiál z dovolených, protože táta oživí a namnoží úplně všechno – i kdyby to byla tříska z Ježíšova kříže.

Stejným záhadným způsobem odchovává, živí a množí zvířata, která podle mě putují na jeho zahradu zcela účelově jako poutníci ze Santiaga de Compostela. Dobře, no. V exotických druzích má mezery, ale to je jen tím, že odchytávat a pašovat z dovolené i místní faunu jsem si ještě netroufla. Táta živí jen spoustu kun, cizích koček a divných ptáků (včetně sov!).

Když jsem při víkendové návštěvě rodičů pozorovala jejich ptačí krmítko, mohla jsem jen tiše závidět. Mohla jsem závidět i štíhlou postavu, kondici a lesk tátova kocoura, protože doma mě přišel přivítat náš obézní Chrudoš. Snaživě vylezl pár centimetrů po mříži klece, padl naznak a chvíli to trvalo, než se zoufale kopajícím nožičkám ve vzduchu podařilo obrátit jeho bachraté tělo do základního továrního nastavení křečka.

To byl poslední podnět, který jsem potřebovala k impulzivní výrobě krmítka. Vzala jsem plastovou krabičku na svačinu, vyklohnila do ní dírku a protáhla skrz ni Čičmaninu stužku na zajištění. Nakonec jsem do krabičky přesypala obsah misky rozčarovaného hlodavce. Celá rodina mě fascinovaně následovala k oknu.

„Moje krabička na řízky!“ kňoural Žmur.

„Moje stužka na náramky!“ držela se Čičman za srdce.

„Ale ty holubí srágory si budeš uklízet sama.“ dodává Em novému krmítku hořkou tečku. To je podpora od nejbližší rodiny, co? Táta by mohl vyprávět.

Naštěstí nepatřím k lidem, co si něco nechají jen tak lehko pokazit. Znáte tu ikonickou scénu z Popelky, kdy se do světnice slétají holubi a třídí hrách od čočky? V mých představách jsem byla Libuška Šafránková a holubi byli všichni čistí a distingovaně vrkající. Ne jako pražská klasika s vyklovanýma očima, co žere mrtvý potkany a hranolky z Mekáče. A kromě holubů taky sýkory modřinky, sojky a papoušci na útěku. Ty budu odchytávat a vracet vděčným majitelům.

O dva dny později jsem musela ze svých požadavků slevit. Klidně ať mají holubi čmelíky a přejetou nohu, je mi to jedno. Stačí, že budou připomínat ptáky.

Kromě Chrudošova zrní jsem zakoupila speciální ptačí krmivo a lojovou kouli s opravdickými červy. Nedovedu si představit další ústupky, abych se zavděčila. Uřezávat si ukazováček jako návnadu pro dravce prostě nebudu. 

Nic. Tak mají ti ptáci přes zimu hlad nebo ne? Necítí návštěvu krmítek jako nepříjemnou, ale nezbytnou povinnost jen u přispívajících členů České ornitologické společnosti?

Včera mé krmítko oslavilo čtrnáctidenní výročí svého vzniku. Připomínalo to smutnou narozeninovou párty neoblíbené holčičky, která sedí u obrovského narozeninového dortu sama a poslouchá milosrdné lži rodičů, jak všechny pozvané děti náhle onemocněly.

To si nesmíš brát osobně.“ chlácholí mě Em. „Jen o tobě nevědí. Prostě máš špatnej ptačí marketing.“

Můžete mi teda někdo do hajzlu vysvětlit, jak se dělá dobrej ptačí marketing? Mám jako chodit po Jiřáku a rozhazovat drobky s letákama? Mám ty ptáky unášet a přivazovat je za nohu ke krmítku, aby to viděly jejich rodiny?

Naštěstí do mé ptačí nezadanosti ráno zasvitl paprsek naděje. Na parapetu se objevily bílé stopy. Pro ty, co mají rádi šťastné konce příběhů, je potřeba podotknout, že se nejedná o úplně typické stopy ptáků. 

Vypadá to spíš, jako když nemočíte sušený slepičí pařát pro psy do bílé barvy a oťápete s tím parapet. Možná je to sušený býčí penis namočený do bílé barvy, když jsme u psích pochoutek, což by byl bezpochyby geniální krycí manévr. Ema ani děti se však usvědčit nepodařilo. Anebo to byl - chvíle pro fanfáry - můj první živý pták, kterého krmím. Wow.

Myslíte, že smím doufat?






54 komentářů:

  1. To je těžko odhadnout, ptáci jsou jako každé zvíře poměrně nevyzpytatelní a umějí překvapit :) Obecně to nějakou chvíli trvá, než objeví krmítko jako zdroj potravy (navíc ho máš zdá se uprostřed domů a poměrně vysoko, ptáci mají rádi, když je v dohledu nějaký strom odkud na krmítko nalétají). Hlavně ale myslím, že v letošní zimě nemusí mít takovou potřebu krmítko vyhledávat (je poměrně teplo, neleží sníh, takže potravu si najdou snadno běžným způsobem). Tom

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Tome, díky za ptačí analýzu. Ono to není vidět, ale pod námi vysoký strom je. Jinak jsme ve čtvrtým patře a ty potvory zmlsaný tady vídávám minimálně proletovat a posedávat na sousední střeše. Tak třeba ještě vyhládne:)

      Vymazat
  2. Ty ťápoty sice vypadají trochu podezřele, zas na druhou stranu nejsem žádný přeborník na rozpoznávání ptačích ťápot. Takže se, myslím, můžeš opatrně začít radovat :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty ťápoty vypadají, jako kdyby dotyčný pták nosil ponožky:)

      Vymazat
  3. Teď se ti tam slítávají pěnkavy a hrají ti nevyžádaný koncert!

    OdpovědětVymazat
  4. :-D "... čmelíky a přejetou nohu..." :-D

    Zdravím. Mně se ptáky nalákat podařilo, ale doposavad pouze vrabce. O holubech, modrých sojkách a červených kardinálech na mém zobu si můžu nechat leda zdát. Krmivo jsem zavěsila na mladou třešeň před barák, abych měla přehled, kdo chodí loupat zrní. Teda, když nejsem zrovna v práci. Bohužel už druhé semínkové těleso vzalo za své. Řádí tu v okolí veverky. Držím palce, ať se nějaký hladový návštěvník vyklube. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vrabce jsem naposled nalákala v pražské ZOO - v místní zahradní restauraci jsou tak oprsklí, že poskakují po stolech a dojídají zbytky. Veverky bych krmila snad ještě radši, ale to by bylo v našich podmínkách trochu sci-fi:)

      Vymazat
    2. My jsme tu na vystrkově, i když oficiálně je ta naše osada "town", takže občas člověk zavadí i o lišku nebo kojota (pohledem nebo autem). Zdejší veverky jsou šedé zlodějky a ničitelky - co nesežerou, aspoň uhryznou a zahodí. Třeba hlavičku tulipánu.

      Vymazat
    3. Tojo, ale za tu roztomilost by jim clovek odpustil i uhryzane a odhozene hlavicky nasich nafrnenych holubu;)

      Vymazat
    4. Agresivita stoupá. Napřed přejetá noha a teď už rovnou poprava. Chudáci ptáci, ani se moc nedivím, že se k vám zrovna dvakrát nehrnou. :-D

      Vymazat
  5. naše první krmítko, vyhledávaná zastávka zpěvného i dravého ptactva ze širokého okolí, padlo při revitalizaci zahrady. před pár týdny jsme konečně instalovali nové, naplnili ho pochoutkami a - nic. zatím se tam neukázalo ani křidýlko. btw ty stopy na parapetu jsou potkan!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi trochu připomíná dávnou záhadu zavražděné zebřičky australské. Tehdejší kolegyně mi tvrdila, že ten ohavný čin spáchal had (zřejmě běžný pražský predátor, plazící se po činžácích). Lze potkany podezírat z lezení do 4. patra? A čím bys vysvětlil ty bílé stopy?

      Vymazat
    2. potkany lze podezírat z čehokoliv! i z toho, že si namočili nohu do nehašeného vápna, aby tě zmátli!

      Vymazat
    3. Čtenáři fejetonů Rudolfa Křesťana vědí, že se v 11. patře může octnout myš. Tak co by ne ve 4. potkan!

      Vymazat
    4. Rudolf Křesťan v Mlaďáku! Jak jsem jen mohla zapomenout. Pak jsem plynule přešla k adoraci Miloše Čermáka a skončilo to u loba. Všechno dává dokonalý smysl!

      Vymazat
    5. Čermák si z toho musí teď vztekle zacuchávat ofinu! Taková příležitost. Ale trochu se podobáš Haně a Haně, tý červený, aby tady zbylo trochu prostoru na spekulace...

      Vymazat
    6. Miloš má Sentu. Ta by mu mě nedovolila.

      Vymazat
  6. Myslím, že pro začátek je dobré se radovat z ťápot i jen tak, pro jejich nespornou uměleckou hodnotu a bez nezbytné příčinné souvislosti s ptáky :-).

    OdpovědětVymazat
  7. Dávám tomu dva dny, než se tady objeví koment, že ta lojová koule v síťce je smrtelná ptačí past (real experience).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, uz si zacinam davat do souvislosti to vase opustene nove krmitko! Proste to bylo misto obskurni smrti a zmarenych zivotu malych nevinnych zpevacku...

      Vymazat
    2. Já jsem se neopovážila lojovou kouli ni zavěsit, protože jsem v jedné diskuzi při pátrání po keramickém krmítku použila ilustrační foto s tímto pokrmem a zle jsem to od facebookových ochránců přírody schytala.

      Vymazat
    3. Nojo, správně by měla být na lojový koule klícka, žejo. Ale investuj do klícky, když jim nejsou dost dobrý ani slunečnicový semínka v biokvalitě. Přitom je teda zajímavý, že tady prokazatelně sedí partička holubů na protější střeše a ostentativně se nudí. A taky už jsme zažili, že nám holub kloval do okna. Takovým přímým pokusům o přátelství učinilo krmítko přítrž, protože teď se sem neopováží nic - až na ty potkany se soudkem hašenýho vápna.

      Vymazat
  8. Jinak ťápoty vypadají, že nějaké z dětí mělo do výtvarky za úkol udělat prstového sněhuláka a nechat otisky na parapetu se zdálo jednodušší, než dojít do koupelny. Ale nevytlučeš to z nich.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O prstovych snehulacich nic nevim. Nase skola je v online zadavani ukolu vyrazne nekreativni.

      Vymazat
  9. Ehehe. I feel you. Předloni jsem slavnostně zakoupila krmítko "plážový domek" a dvě kila slunečnicových semínek. Poté, co přes dvě zimy nezbylo ani semínko, jsem konstatovala porážku a krmítko i s náplní darovala někomu za odvoz. Čímž nechci shazovat morálku...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, tohle si opravdu připouštět nechci. Chci si nechat svoje staropanenský představy, že můj pták na bílým koni teprve přijede a přestanu být krmivě nezadaná.

      Vymazat
    2. *neubylo, autocorrect mi upírá už i pointy. Naštěstí to bylo pochopeno :)

      Vymazat
  10. Musel som zložiť brýle z nosa pre vodopády slz. Ale čo sa problému týka: práve som videl z auta na ulici vranu, ako sa potýkala s takou krmnou guľou. Odkiaľ ju ukradla neviem, ale pravideľne číhaju u suseda, ten má "len" päť krmných domčekov ale žiadne gule...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky, mne zase potesila vrana zlodejka! Soused jede velkovykrmnu koukam:)

      Vymazat
  11. Určitě, Tvá chvíle příjde! :-)

    Zrovna jsem našla ve spíži prošlá slunečnicová semínka a chystala se k podobně odvážnému činu, ale teď nevím... :-)

    A moc ráda jsem si konečně přečetla něco o Chrudošovi :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nomi, Chrudos zdravi;)
      A kdyz jsem byla dopoledne u doktorky, Zmur mi poslal smsku, ze behem online vyuky na krmitku videl straku! Vypada to, ze muj ptak s poradovym cislem 1 se prave stal klientem, doufejme stalym;)

      Vymazat
  12. A teď ta skutečně klíčová otázka: Kde je Galahad??!! A jak se nám povedlo navršit tak úctyhodný počet komentářů bez něj?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mozna ma digitalni detox. Nebo je majitelem uspesneho krmitka a nechce me ranit pravdou o ochocenych lednaccich...

      Vymazat
    2. Když už jsme u krmítkových zkazek, nemohla jsem si nevzpomenout na Pět báječných strýčků a kapitolu O velké krmítkové sázce. Ta byla skvělá, bohužel nemám jak nasdílet.

      Vymazat
    3. Kde bych byl. Úplně normálně jsem ke krmítkům neměl ani vysoce vtipnou poznámku, ba ani hluboce odbornou připomínku... No a když teď vidím, že se Vám tu po mně snad i stejská, tak už mi to ale úplně sebralo vítr z plachet.
      ...na člověka dolehne ta zodpovědnost...
      ...skoro jako bych si stavěl míč při penaltovém rozstřelu finálového zápasu mistrovství světa v kopané...

      Vymazat
    4. Haleluja, Galahad je zpět! Konečně můžu vydechnout a tenhle post s klidným svědomím uzavřít. Už jsem myslela, že jsi uvízl pod lavinou v našem riegráčovským Aspenu...

      Vymazat
    5. ...s klidnym svědomim uzavřít...
      Dobrý :-D
      Už si nepřipadám jak Roberto Baggio vteřinu před kopnutím do míče.
      ...teď jsem alkáč, co vešel do hospody akorát, když šel výčepák zamknout... :-D

      Vymazat
    6. Co ti na to mám říct. Jdeš pozdě, Rosenheime!

      Vymazat
  13. Loni jsem plnila krmítka(dvě) dvakrát týdně a letos tam leží semínka měsíc. Ubylo jich jen pár... A to se ptáci v létě létali na naši zahradu osvěžit v nádrži na vodu,takže to tam znají... :-( A jinak jsme se dnes opět i s mým chlapem řehtali tvému psaní. Máš opravdu originální asociace. Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zvlastni, pritom mi letosni zima v porovnani s par minulymi rocniky nepripada zase az tak moc lazo plazo. Treba prijdou ted, s mrazy. (a ja uz zacala minuly tyden doufat v jaro).

      Vymazat
    2. Ivčo, oni v létě lítají jiní ptáci - nemyslím druhy, ale konkrétní tvory, takže tihle zimní to tam neznají.

      Vymazat
  14. Letos mi ani moji ptáci nic nežerou, chodí mi do krmítka veverka,zřejmě jsou omámeni 5G a chtějí kaviár.
    Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem psala, veverka by mě potěšila ještě víc:) Ale na pražských činžácích jich bohužel moc neposkakuje.

      Vymazat
    2. V parcích docela jo... Ale do ulic okolo moc nelezou, to je pravda...

      Vymazat
  15. Milá Psice, Tvůj smysl pro humor a vtipně trefné příměry jsou prostě geniální.
    Jen k těm stopám, tipuju, vlastně jsem si skoro jistá, že jsou to stopy tý straky, tedy ptáka č.1. Šlápla nejspíš do ptačího trusu. Do tý jeho bílý složky, pokud tedy někdo v okolí nebílil a nešlápla mu do barvy. Trošku jí to po tom plechu klouzalo.
    Teď jak napadl sníh, tak se tam možná podobných stop objevilo víc...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirko, díky. Asi jo, protože od té doby se stopy ještě objevily - a pokaždé byly takhle velké. Už ale nebyla nikdy přistižena při činu:)

      Vymazat
  16. No ptaci Marketing neumim. Chrudosovi by na obezitu prospěla taková plastová koule že zverimexu kde ho zavřete a on maká po celým bytě aby zjistil co je novyho. Základ je nezaslapnout. Prahy neumí ale sportuje. R.

    OdpovědětVymazat
  17. Přicházím s cennou radou. Právě dnes jsem totiž z našich dvou (heč) krmítek vysypávala loňské krmivo a nasypala nové a všimla jsem si zajímavého úkazu. Ty mrchy mlsné vyzobou jenom slunečnici, zbytek z mixu nechávají ladem. Takže moje rada zní, kup čistou a ničím nepančovanou slunečnici a o krmítko bude bitka, věř mi. Ptákům zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helgo, po podrobném zkoumání jsem zjistila, že to, co jsem považovala za slunečnici, jsou obaly od slunečnice. Takže máme taky slunečnicovýho fantóma!
      Jinak díky Žmurovi, co má v daném pokoji online výuku, už se mohu pochlubit nejen strakou, ale i dvěma holuby:)

      Vymazat
  18. Já mám přesně opačnej problém. Zahrada plná ptáků, co by si rádi zobli, ale v krmítku pusto a prázdno. To je totiž tak, když v nejmenovaném eshopu něco objednávám a u toho zjistím, že maj fakt velký balení kukuřice a slunečnice. Tak to k už vybranýmu zboží přihodím do košíku. Načež manžel nakukující mi přes rameno hudrá, že mají nějak drahý poštovný a že ať si tam zadám osobní vyzvednutí, že mi proto zajede. Opakovaně se ujišťuju, že tak skutečně hodlá učinit neb výdejna je v centru Prahy a tam já autem prostě nepojedu. Kouká na mě dost vyčítavě, jakože pochopitelně, že ANO. Nu, dobrá, tak tedy osobní vyzvednutí. To se stalo v polovině ledna. Myslím, že na příští zimu se nám těch 10kg zobu bude taky hodit ...

    OdpovědětVymazat