středa 28. července 2021

Introděti

 

Naše děti jsou introverti, ale každý po svém. Žmur je hrdý introvert typu nasrat. Nehraje si na to, že má rád lidi – když se ho cizí kluk v parku zeptá, jestli si s ním nechce zahrát fotbal, Žmur rozžhaví svůj vnitřní nukleární reaktor a skrz jediný pohled svých ledovcově modrých očí toho kluka spálí jak hromádku uranu. „Tím jsem myslel, že ne“ cítí ještě občas potřebu to dovysvětlit, ale většinou ten kluk odklopýtá hned a s pevným přesvědčením, že je Žmur magor.

Čičman se za svou introverzi stydí. Jakoby šlo o gamblerství nebo fetiš. Dala by cokoliv za to, aby byla jednou z uječených a odrzlých holčiček, jejichž společnost vyhledává a nasává jako parfém. Dala by cokoliv za to, kdyby měla tuhle substanci v lahvičce s rozprašovačem a mohla se s ní navonět každé ráno před tím, než vyrazí do světa.

Proto jsem si zpětně uvědomila, že přihláška na dramaticko-hudební příměstský tábor je docela výzva, a to i ze strany rodiče. Omlouvá mě jedině fakt, že online přihlašování na tábory v našem DDM připomíná otevření Primarku. V předvečer Dnu D všechny vinohradské matky vykoupí zásoby kávy, kokainu a dalšího nepovoleného dopingu, aby mohly zuřivě klikat a snažit se hacknout systém celou noc. Smutným ranním výsledkem bývá spadlý server, což ještě podpoří propukající FOMO. V tuto chvíli se na tábory hlásí i klub aktivních seniorů, pražští házenkáři a Em. Před očima vám mizí ty nejlepší a dobojováno je nejpozději za čtyři minuty. „Hmmm, dramaticko-hudební?“ čtu si v mailu potvrzenou přihlášku. „Krásná práce Psice!“ poplácám se po rameni ve sladkém oparu vítězství.

„Dramaticko-co?“ vytřeští na mě Žmur oči za půl roku. „To ses zbláznila, vždyť víš, jak opovrhám divadlem!“ odplivne si a Čičman k tomu dodá, že se bude stydět. Chápu z těch slov, že i za mě.

„No, však to není jen pitomý divadlo, budete u toho i zpívat“ uklidňuje situaci Em a já cítím potřebu zakrýt se před Žmurovým radioaktivním pohledem ocelovou zástěrou.

První den byl podle Žmura překvapivě fajn. Z vyprávění jsem pochopila, že velký podíl na jeho kladném hodnocení měl hlavně parťák, který rezolutně odmítl podílet se na jakékoliv společné akci s výjimkou oběda. Čičman se ze slušnosti stydlivého introverta účastnila zkoušek, ale podle stručného popisu Žmura „mlčela a jen si utírala zpocené dlaně do šatů.“  Řekla jsem si, že vedoucí jsou fakt chudáci.

Druhý den přišli s povznesenou náladou oba. Čičman se stále mlčenlivě potila, přesto získala hlavní roli dcery v chystaném dramatu. Žmur spolu s druhým vzbouřencem získali hned několik vedlejších rolí, protože prý oba mají „fantastický talent, který by bylo škoda nechat jen tak zapadnout“. Řekla jsem si, že vedoucí jsou fakt profíci.

Jen jsem si nebyla jistá tou Čičman. Viděla jsem ji stát ve světle reflektorů i s dvěma kyblíky na čůrky potu, které ji budou odkapávat z dlaní. Viděla jsem sama sebe v sedmi letech na školním představení, kde na mě zbyla role kopretiny. Já vím, že rostliny nemluví. Zapomenutý scénář by se dal omluvit. Ale moje kopretina hystericky brečela a rozpatlávala si po obličeji žlutej, strašlivě barvící krepák, pak si utřela nudli do listu a utekla z jeviště jako ta malá Vietnamka zasažená napalmem z ikonické válečné fotky. Jako takhle. Nekoktám, ale rozhodně nevzpomínám ráda.

Přišel pátek, den velké premiéry, kdy se do divadla po 25 letech nachystal, považte, i Em. Představte si publikum složené z rodičů s podobně špinavým svědomím jako my. Jako zkušený předvoj začala holka z dramaťáku, která na pódiu málem omdlela a celý sál přestal na pár minut dýchat. Bylo to jako konkurz na novou bondovku. A pak se uprostřed jeviště objevila Čičman. Bez kyblíků. A začala nejen mluvit, ale taky hrát tak dobře, až jsem začala mít pochybnosti ohledně pár věcí, které na mě možná hraje doma. Byli skvělí, oba. Je fajn si oddechnout, že i když je někdo jako vaše obkreslený já z dětství, přesto může začínat na startovní čáře o velkej kus dál!






23 komentářů:

  1. Ó, jak si přeji být také tak hrdá matka. Mně se podařilo přihlásit syna na hudební kroužek...má talent po mně. Na základní škole mi odhalili zdrcující poruchu totální hudební antitalent a přidělený triangl byl nahrazen ozvučenými dřívky, kterými jsem za celé vystoupení hrdě 3x klepla. Ještě si živě pamatuji, jak můj táta, jen po hodině ztraceného času bez fotbalu, prohlásil "Hm, tohle nám mohla ukázat doma". Je úžasné vidět, že ve Vás mají děti oporu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na tom s hudebním talentem obdobně. Zpěv úplná tragédie, ale s tím se saturuju v koupelně. Jednu dobu jsem se učila hrát na djembe, ale i prosté mlácení do bubnu u mě naráží na neschopnost držet rytmus déle než dvě minuty. U nás teda ani nikdo nestojí o to, abych tuto produkci "ukazovala doma";)

      Vymazat
  2. "V předvečer Dnu D všechny vinohradské matky vykoupí zásoby kávy, kokainu a dalšího nepovoleného dopingu, aby mohly zuřivě klikat a snažit se hacknout systém celou noc."

    Single z Vršovic aby záviděl matkám z Vinohrad :) ale jinak teda hlavně obří gratulace, narvala bych děti ke kumštu a ten talent přetavila v hezký honorářový polštář na důchod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplně jsem se na chvíli zahlédla v důchoďáku, jak sedím před televizí a důležitě říkám ostatním babkám při každým dalším pořadu a seriálu "to jsou naši!":) Mávám do Vršovic!

      Vymazat
  3. Tak s prihlasovanim na tabory je to ve vsech prazskejch DDM evidentne stejny. Pobavilo velmi. Ted uz jo, na jare, kdy se prihlasuje, by pocity byly jiny.
    A ten vas strastny konec … och! Gratuluju. U nas by vse probihalo stejne az do toho posledniho odpoledne, kdy to naopak vidim na zakonceni ala ta tvoje kopretina 🙈. Ale dneska chodis na impro a dokonce jsem pochopila, ze si to i uzivas. Tak to mi dava jistou nadeji, ze nezustanou antispolecensky uplne forever. Stejne tak jako to, ze muj muz (jehoz je Matyas co do povahy velmi zdarilou kopii) je dnes schopen s okolnim svetem relativne normalne fungovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, no jasně, chce to jen čas. Já jen, že mě to zabralo tak 20-30 let, takže s úlevou vítám všechny známky, že by ten proces u dětí zabral o něco dřív;)

      Vymazat
  4. My jsme s momentálně nejoblíbenějším mužem oba In+, Otyl samozřejmě podědil to nejlepší z obou a je In na entou. Nedávno dokonce jeho introverze vyprovokovala organizátorku zdejšího dne dětí k tomu, aby si našla můj mail a napsala mi povzdech na téma "co s ním"?:)

    Jsem ráda za šťastný průběh i konec! A dramaťák a introverti vůbec nemusí jít proti sobě, si myslím. Naopak je tam spoustu prostoru pro ten jejich bohatej vnitřní svět, pokud se teda nedriluje celou dobu balkónová scéna z Romea a Julie:)

    OdpovědětVymazat
  5. Velmi sympaticky na mě působí Žmurův parťák.

    OdpovědětVymazat
  6. Vzhledem k popsané brizanci se obávám, že ocelová zástěra nemusí stačit. Doporučuji olovo, ale bacha, ve stresu nelízat! :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Bloude, a co s Otylem organizatorka dne deti vymyslela? A jinak souhlas i s tim divadlem - ja myslim, ze s deklamovanou scenou z Romea a Julie by meli problem i extroverti:)

    Galahad: Jojo, ale vidis - taky se nechal:) a vlastne uplne zadarmo, za pochvalu a pekny voci...

    Cerf: Aaa, no jasne, ze olovenou! Dekuji za technickou korekturu!:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako každej průměrnej chlap do pasti pěknejch vočí spadne ještě mockrát... :-D

      Vymazat
    2. Otyl na posledním stanovišti odmítl říkat básničku výměnou za lízátko, protože mu to přišlo jako zbytečný vystoupení z komfortní zóny, když takový exhibice nesnáší a u babičky dostane stejný lízátko jenom za "prosím" :) Kdyby tam prý měli nintendo, tak by se sice styděl, ale zkusil by to.
      A podle paní organizátorky jsme ho neměli vystavovat takový stresový situaci a počkat, až nám řekne, že je na to připraven :))

      Vymazat
    3. Úplně si nejsem jistá, že by ze strany dětí k takovýmu doznání v nepopulárních aktivitách došlo. Takže spíš chápu, že lízátko je málo atraktivní motivace - já bych za něj nikomu básničku taky neřekla!

      Vymazat
  8. Jo!
    Mně připadá, že herci bývají spíš introverti. Extraverti začnou panikařit a moc kecat a podělaj to na jevišti. Jako já. Teď sice hraju v divadle Ujeto, ale sedím bokem a hraju na cello nebo baskytaru nebo flétnu, na jeviště nelezu, až na klaněčku :- ) Výkony obstarají naši herci s mentálním handicapem mnohem líp než já.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele ji! Nebudete ještě někdy hrát Hrobníkovu nevěstu?:)

      Vymazat
    2. To je nejvíc, máš všechno z pozice diváka i účinkujícího:) Zní to dobře, taky bych si Hrobníkovu nevěstu dala!

      Vymazat
    3. Jéé, jo, Hrobníka určitě oprášíme. Teď hrajeme Krvavý koleno a to sice není úplně pro děti ani komedie, ale je to o strachu,zpřísnění opatření a tak a je to boží! máme tam i profesionální mladičkou tanečnici a choreografku, skvělou,ta tancuje smrtku! Ta hra má několik rovin, opakující se strukturu - jednak dance macabre jako tanec, jednak jako obrazy od Holbeina, pak hra na Krvavý koleno a do toho ti politici, opatření guruové a tak, je to super. A mlýnek na maso strašidelně vrže! - To budeme hrát na podzim asi zase. A nacvičuje se pohádka, která má mít premiéru 19.9., ale kdoví.

      Vymazat
    4. Tybrďo, Krvavý koleno zařazuji definitivně na wish list!

      Vymazat
    5. Krvavý koleno jsme hráli v pátek na Menteatrálu v Neratově. To je skvělej festival. Čepujou tam sice jen neratovský pivo, ale jinak je to dobře připravený. :- )

      Vymazat
    6. Tak to budu vyhlížet :)

      Jezdí na ten Menteatrál i civilisti? Už jsme o tom párkrát přemýšleli, ale pak jsme si říkali, jestli tam nebudem mezi hercema a místníma za vetřelce :)

      Vymazat
  9. Introvert typu nasrat je skutečně velice trefné pojmenování! :-D A s těmi tábory je to dost podobné jak u nás na fakultě s volitelnými předměty. Tam taky bylo vždycky rozhodnuto zhruba tři minuty po zahájení zápisu - a teprve při čtení tvého článku doceňuji, jak dobře nás tím připravovali na život.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jo, člověk může být jen tiše vděčný, že to takhle nechodí třeba s životními partnery - ten pocit, když ti v daný klíčový okamžik klekne notebook!

      Vymazat
    2. ...spousta mužů by měla vzhledná pepkovská předloktí... :-D

      Vymazat