sobota 7. srpna 2021

Ta, která mluví s duchy

 

Před časem jsem byla s kamarádem Petrem na Letné. Přihnala se šílená bouřka a uvěznila nás v  hospodě - spolu s mrakem lidí, co na Letné venčí psy, hulí a cvičí akrojógu. Tím jsme se nedali vyrušit a schoulili jsme si na sudy do kouta, odkud nás a bouřku dělily jen posuvné skleněné dveře. Na sudy dopadal jen úzký pruh světla a naše siluety se odrážely od skleněných dveří, jak jsem si aspoň myslela. Dokud se na mě moje stín neusmál a nezamával na mě. Potom zahřmělo. Napadá vás lepší začátek horroru?

„Tyjo!“ vykřikli jsme s Petrem oba naráz, protože jeho silueta byl ve skutečnosti taky někdo úplně jinej – dva lidi choulící se pod úzkou stříškou vzdálení jen pár centimetrů tlustýho skla. „Pojďte k nám do sucha“ dojatě odsouváme těžký dveře jako Ester Janečková v Poště pro tebe a můj stín pozvání přijal. Mám tyhle neplánovaný setkání ráda a s kamarádem Petrem na ně máme zvláštní kliku – ať už to byl vídeňský novinář se zabijáckým smyslem pro humor, kterýho jsme seškrábli na Dnu pytle, nebo jeden fetiš výčepní, přistižen při očichávání mýho zapomenutýho svetru. Slečna Lucie byla taky zvláštní – nebo jak jinak byste označili člověka, který o sobě v první seznamovací větě řekne, že mluví s duchy? „Zrovna kolem tebe jich vidím docela dost“ řekne Lucie a podívá se mi někam za hlavu, jako to obvykle dělává tátův kocour před tím, než vydá hluboký hrdelní zvuk a spadne z gauče. Jestli máte stejnou superschopnost, tak si to prosím vás nechte pro sebe.

Je to totiž stejný, jako když na vás slepej žebrák na rohu zachrčí, že do roka umřete, nebo se vám zdá o něčem, co fakt zažijete. Jedna vaše hemisféra ví, že tohle (taky) nezmění váš život stejně jako stovky signifikantně podivných věcí před tím, ale ta druhá je nastartovaná pověrčivá bába kovářka, co nosí ve výstřihu škapulíř se zaječí pacičkou a hledá pokračování mysteriózního příběhu.

„Vidíš? A máme to tady“ oznámí vám vítězně pravá hemisféra o pár dnů později, když se korporátní prosklený výtah zasekne v pěkném sedmém patře. „To už je na jistotu, aspoň neskončíš na vozíku“, snaží se mě utěšovat ta rozumnější hemisféra, a pak se mezi sebou hnusně pohádají během toho, co rozrušeně mačkám tlačítka nejdřív v řadě za sebou, pak pozpátku a nakonec všechny najednou.

Můžete si o tom myslet, co chcete, stejně jako Em nespokojeně vzdychá nad tím, když tlačítko na přechodu zmačknu dvacetkrát. Ale naléhavý mačkání čudlíků prostě funguje- i v tomto případě se to ukázalo jako šťastný tajný kód mé každodenní výtahové loterie. Všechno zhaslo a dveře se neochotně otevřely. Tak pomalu, až z nich čpěla ta otrávenost, že se dnešek bude muset obejít bez obětí na životech. Každopádně se to obešlo taky bez duchů – ať už na straně záchranných andělů, nebo mé potenciální přeměny v ducha strašícího ve strojovně.

Z tohoto pohledu se zdá mnohem plodnější dnešní příhoda z Billy, kdy se mi to konečně povedlo. Po letech chození s batůžkem jsem rozsypala regál s konzervama a rozbila flašku kyselých okurek – pokud jsem to tedy byla já a ne nudící se parta duchů za krkem. Každopádně obsluha po mě platbu za okurky nevymáhala, takže je možný, že si svoje škody aspoň čestně platí.

Stejně se ale nemůžu zbavit pocitu, že mi osud něco dluží. Prostě by se mělo stát něco, aby to celý zaklaplo a dávalo smysl. Nemůžu to jen tak vzdát. Tak tahám na temeni duchy jen tak mýrnyx týrnyx pro zábavu jasnozřivých lidí, nebo co jako? A co nejdivnějšího jste se o sobě od cizích lidí dozvěděli vy?

20 komentářů:

  1. Myslím, že tohle je tak děsivej příspěvek, že tu duchové rovnou mažou komentáře!

    OdpovědětVymazat
  2. Já taky vždycky mačkám tlačítko na přechodu dvacetkrát, když zelená pořád nepadá! :-D Jsem ráda, že v tom nejsem sama. A kdo ví, třeba je to poznávací znamení a taky mám kolem sebe hotový dav :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasne, treba to ma nejaky dosud neprozkoumany butterfly effect:)

      Vymazat
  3. Jsou přechody, kde bych mačkal jak vzteklej a ono neni co!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Treba ty klimaktericky, vid. Netesim se!

      Vymazat
    2. Tak zrovna s těma zkušenost nemam ale vůbec žádnou... :-D

      Vymazat
    3. Ehm, psice, CO konkrétně bys jako u tohohle přechodu mačkala???

      Vymazat
    4. Prave, ze uz nebude co:)

      Vymazat
    5. Skoro jako bych měl příležitost se dovzdělat...
      Jaktože nebude co?
      ...já myslel, že zařízení zůstává, jen přestane fungovat... :-O

      Vymazat
    6. Ale jako jo, zařízení dál zůstává, ale prostě nevypadá jako ten čerstvě vybalenej mobil z krabičky, kterej toužíš pořád mačkat a hladit. Spíš jako ty odrbaný a čpavý věci z army bazaru...

      Vymazat
    7. Hele...on je to vlastně asi dobrej příklad. Ale já po krátkém, o to však hlubším zamyšlení jsem dospěl k poznání, že čerstvej mobil z krabičky jsem nikdy "pořád mačkat a hladit" netoužil.
      ...narozdíl od německýho knochensacku, který - soudě dle maličko ožehlého rukávu a decentní vůně spáleniny - pamatuje dobývání Eben-Emael...
      Trefila ses mi tím přirovnáním do duševní poruchy :-D

      Vymazat
  4. Řekl bych, že Billáci duchům napíšou okurky na futro. A že už tam je nějakých čárek! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, pricemz zebricek vedou spis rumy a cokolady - ty maji duchove nejradsi...

      Vymazat
  5. To jsi docela odvážná, že takhle veřejně vyzveš osud, aby se pochlapil a ukázal nějaký opravdický duchařský rodeo. Co když to fakt udělá?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nasich deti ted celkem vede Ghost Busters, tak verim, ze by prispechaly na pomoc s nejakou zarucenou ducholapkou. Jo, mimochodem Zmur si zaridil i denik zapisku z pozorovani UFO. Jeden z nich se tyka i nalezu u nas v pokoji za zavesem.

      Vymazat
    2. Máte doma návštěvníky z vesmíru a ty furt ještě čekáš na znamení?

      Vymazat
    3. Přivedu vám Vikouše, to je totální milovník Ghostbusters. Viděl je už, řekla bych, tak desetkrát.

      Vymazat
    4. To je obdivuhodný výkon v jeho věku! Žmur se toho filmu hrozně dlouho bál - že se nemohl přenést přes tu úvodní scénu v knihovně...

      Vymazat
    5. A například Žmurův Khapitán žije dál v našem rodinném slovníku. Na dovolené byl dokonce dost frekventovaný.

      Vymazat