pondělí 9. května 2022

Paní s klacíkem

Jestli máte Netflix, tak možná znáte minisérii Russian Doll. A jestli jste ji viděli, tak si můžete v podstatě ušetřit celej tenhle příběh, protože je zneklidňujícím způsobem podobný.

Ne? Tak dobře. Hlavní postava je Nadia Vulvokov. Sarkastická zrzka s nakřáplým hlasem, odpalující první cigáro a vulgarismy do pěti vteřin po probuzení. Během oslavy svých narozenin omylem vlítne pod auto a tragicky zemře. Tadá, konec příběhu? Ne, vítejte na začátku.

Nadia se totiž po své (každé) smrti probere v koupelně s tekoucím kohoutkem a písničkou Gotta Get Up od Harry Nilssona. A večírek pokračuje jako by se nic nestalo, dokud… dokud ji znovu nesejme Zubatá. Zážitky tohoto typu ve vás pochopitelně zanechají vlnu podezření, ať už vlítnete na svého drogového dealera, nebo kamarády, aby s tou trapnou fraškou konečně přestali.

Postupem pár dílů a vtipných variací na téma „jak snadno a rychle zemřít na večírku, ulici a v kavárně“ potkává Alana. Týpka, který tohle všechno zažívá taky.

„Infarkt!“ zdraví se při setkání v časových smyčkách už jen pojmenováním své poslední smrti.

„Autonehoda!“ odpovídá Alan, což Nadia s pochvalným zamručením ocení jako „starou dobrou klasiku“.

Je to skvělej večerníček na dobrou noc postavený na oblíbeném schématu: hlavní postava trpí, abyste se vy mohli sadisticky bavit. Dokud se vám nezačnou dít divný věci taky, ehm.

Škobrtnout a spadnout ze schodů, protože zíráte do mobilu a blbě si vypočítáte předposlední schod, tím vás asi úplně nešokuju (a navíc jsem si kromě sklíčka na displeji nic nerozbila).

Ale už jste někdy zalívali sazenici papriky, a přitom si zarazili opěrnou tyčku do oka? Tomu já říkám masterpiece. Bolí to jak kráva a dobrý dvě minuty se před zrcadlem bojíte odkrýt dlaň z oka v neveselé předtuše, že se na vás bude šklebit jen prázdný důlek. 

Doktor Walter Freeman v padesátých letech podobným způsobem prováděl lobotomii a mělo to fantastický úspěch. A ano, velkou vlnu popularity to sklidilo i v čekárně vinohradské pohotovosti, kde jsem byla pro všechny sestry jen „ta paní s klacíkem“.

Doktorka na očním byla hrozně hodná, ale bohužel velmi popisná. „Když se podíváte nalevo, tak se vám na spojivce roztáhne krásná prasklina. A teď doprava – no, to jsem si přesně myslela! Teď se vám to tady všechno nalepilo na hromadu.“

To už se mi chtělo trochu zvracet. Ale rozhodně ne tolik, jako když vzala do ruky dlouhou jehlu připomínající nástroj určený k domácím potratům. „Nebojte se, je to tupý!“ prohlásila doktorka a jala se jehlou nenuceně šťourat v mé bulvě. V tom strčila do ordinace hlavu sestra a odvolala ji k urgentnímu případu.

„Až se vrátím, možná vám tam zašiju jeden, dva stehíčky vedle na sálku“ loučila se rozdováděná doktorka. Jako fakt? Že oči se šijou? Proboha, fakt máte někdo sešitý oči jak fusekli? Já jsem tedy místo uzlíků v oku pojala náhradní plán okamžitě zmizet.

„Kampak jdeme?“ spařila mě druhá sestra, která hlídala dveře ordinace a něco zapisovala do velké knihy, nejspíš ročenky kuriózních případů. „Tak jsem tady, pán nám nakonec utekl“, vrátila se moje potratářka a s nedokončenou větou „…ale vy už neutečete“ mě zahnala zpátky do potemnělého kumbálu.

Oko se nakonec díkybohu nešilo, ale pouze vypláchlo efektním barevným roztokem. Díky tomu jsem se ploužila domů jako zhulený žloutenkář s antibiotickou mastí v kapse, se kterou si mám svou poraněnou bulvu mazat. Čtete správně. Oko se dá šít a mazat jako bolavej palec.

Co vám mám povídat, prostě si v tu chvíli připadáte jako absolutní dement. A to vás ještě čeká pondělní ráno, kdy se na vás sesype hrozen kolegů, budou vám zblízka zírat do vašeho krví podlitého oka a vymýšlet vtipné posměšky. Což se nestalo.

„Zlomená ruka z kola!“ zdraví mě posmutněle Jana.

„Motorka!“ zaťuká šéf berlí do podlahy.

„Natrhnutá spojivka!“ odpověděla jsem skoro s úlevou. Vždycky je lepší, když v tom nejste sami. Jakmile ale znáte Russian Doll, tak víte, že odteď už musíte být pořád ve střehu. Jen se mi v tomhle počasí fakt nechce všude chodit s helmou a hokejovýma chráničema.





31 komentářů:

  1. To jako vážně? To snad ani není možné, četla jsem třikrát a jo, je to možné. Au,au, brzo se uzdrav a propříště ke konvičce s vodou přivázat brýle a možná bude lepší když na celý obličej,nebo kytky za kryt. Navrhuji posuvný kryt s otvorem na bezpečné zalévání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! To mě inspirovalo na zahradnický skafandr, ten by odolal i útokům bodavého hmyzu, případně útokům zespodu:)

      Vymazat
  2. Patří kryt na obličej,aspoň vidíš lekce já jsi mě s tím úrazem zvlhla. Marta

    OdpovědětVymazat
  3. Já blbnu a písmenka skáčou - lekce ne, patří psice,zvlhla ne, patří zblbla. Marta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marto, úplně chápu:) Ještě jedno oko a to teprve uvidíš tanec písmen!

      Vymazat
    2. Tý opravy je škoda. Já bych to nechal a sledoval, co to s těma komentářema udělá.

      Vymazat
    3. Díky. Em zrovna litoval, že by tenhle vlhký koment zůstal opomenut.

      Vymazat
    4. Že já ty komentáře musím vždycky číst s plnou pusou. Teď abych hledala čistič na monitor :)))).

      Vymazat
    5. To je ještě dobrý. Taková klávesnice se obvykle musí kupovat nová. ;-)

      Vymazat
  4. Skvělý, lámu se smíchy :-D Byť teda že se oči šijou, jsem fakt nevěděla (oční je jeden z mála doktorů, se kterými nemám vůbec žádnou zkušenost). Budu si muset odteď při zalévání dávat pořádnýho majzla :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý se na ty konce dávají balónky. Považovala jsem se za exota, ale evidentně je vypichování očí opěrnými tyčkami zcela běžná zahradní disciplína.

      Vymazat
  5. Šitíčko, to by ještě šlo. Kdysi bylo částí mé práce posuzování zlepšovacích návrhů. jeden z provních, který se mi dostal do ruky, měl název "Bruska na odstraňování rzi z oka". Původně byl podaný v Plzni, kde se Škodovce byl takový úraz běžný u dělníků, opracovávajících ty obrovské roury.
    Možná by se dal podat zlepšovací návrh na "Vytahovač rajčatových tyček z oka".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je sympatický, nechat si zbrousit bulvu! A to prosím provádí zdravotnice, nebo dílenský mistr? Btw. dneska jsem ve výtahu potkala pána, co má čerstvou tříštivou zlomeninu loktu z běhu do práce (?!). Něco se fakt děje!

      Vymazat
    2. Nezvažovali jste nákup ochranných brýlí?

      Vymazat
    3. Spíš zvažuju, že přestanu jezdit výtahem, dokud se tyhle podivný okolnosti nevysvětlí.

      Vymazat
    4. To já myslel u Rowdy(ho) ve firmě, jestli nezvažovali ty brýle.
      ...no ty si je ale možná pořiď taky...

      Vymazat
    5. Možno bol ten zlepšovací návrh podaný ešte v časoch, keď o ochranných prostriedkoch nikto ani nepočul, alebo ak aj počul, tak ich považoval za zženštilosť.
      Môj otec bol sústružník, pri sústružení kovov odlietali horúce kovové špony, ktoré mali milý zvyk zabodnúť sa kade-tade, občas aj do oka. Všetci sústružníci v otcovej robote mali na malíčku vypestovaný viac ako 1 cm dlhý necht, ktorý slúžil práve na vyrýpnutie špony z oka.
      Mimochodom, pri operácii sivého zákalu pred cca 25 rokmi mame do očnej buľvy aj injekciu pichli, a po odstránení zakalenej šošovky umelú prišili, takže má obe oči zašité. To sa vtedy pred operáciou aj riasy ostrihali a nie každému potom narástli.
      Myslím ale, že dnes sa to už takto nerobí.

      Vymazat
    6. Nákup brýlí jsme nezvažovali, do naší fabriky byly takové případy dodávány.

      Vymazat
  6. A to byla koupená tyčka...?
    Mi totiž, přiznám se, vždycky přišlo takový pitomý, jak tyhle priapismem postižený vázací dráty někdo sveřepě zalejvá do tmavě zelenýho laku.
    ...ten je přece na pozadí záhonku samozřejmě naprosto perfektně vidět, pročež podobný krvavý historku, jakou servíruješ, absolutně nehrozí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak speciálně pro tebe přidávám fotku. Je od tebe pěkný, jak to svaluješ na ty bezcitný kapitalistický výrobce, nicméně - tyčka je na vršku obarvená signální červenou a stejně se do toho oka zvesela zaryla. To nevysvětlíš. Ale obávám se, že chyba byla fakt na mý straně hřiště...

      Vymazat
    2. No aspoň jsem to zkusil.
      Ovšem je třeba říci, že ta signální červená je taková docela tmavá.
      ...že vlastně vypadá jako po vyjmutí z psicina ctěného očka, spíš než že by něco měla signalizovat...
      No nic no. Musim přiznat, že můj žaludek už neni co bejval - byly doby, kdy jsem byl schopnej za přežvykování bagetky prohlížet nejšťavnatější obrázky na ogrishi. A dnes...? Blbý vypíchnutý voko a já to musim číst natřikrát, abych nevytíral již jednou snědenej guláš...

      Vymazat
    3. No, tak ono jakou to zas mas natrit, ze. Zelena nevynikne a hneda taky nevzbuzuje kdovijak vzneseny asociace...

      Vymazat
    4. Já bych se možná vykašlal na barvu a spíš na konec té špejle napích korkový špunt... ;-)

      Vymazat
  7. Já bych potřebovala nákres. Kudy se zapíchla, jak hluboko...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hned na zacatku u spojivky. Hloubku si neodvazuji odhadovat, aby se mi zase neudelalo na zvraceni.

      Vymazat
  8. Správná oční hospodyňka umí jistě v očku i vyšívat okrasné ornamenty, případně rovnou paličkovat :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To kazdopadne, treba holubicky ze slovackych kroju:)

      Vymazat
  9. Ja si diagnostikovala “uhlovou slepotu”. Zkratka pod urcitym uhlem svisle predmety nevidim. Obvykle tak za chuze trefim ramenem a buckem sloup, skrin nebo treba futra. Zkratka je nevidim. Jen ve stoje.

    Zda se ze touto chorobou trpime dve!

    OdpovědětVymazat
  10. Auauauauau, to bolí!!!
    Nedokážu ani spočítat, kolikrát mi dioptrický brýle zachránily oči, protože přesně takhle dost často jednoduše nevidím nějakou větvičku nebo tyčku. často pak přichází rozhořčená otázka mého muže: "Přece vidíš, že tam ta větev je, ne???" Tak samozřejmě vidím, a proto si jí masochisticky nechám prošpikovat bulvu. Né asi.
    Teoreticky by měly brejle fungovat tak, že díky nim si těch věcí všimnu, v praxi to je (pro nás blbečky) docela obyčejnej štít. Dvoustupňová ochrana. Doporučuju!
    A připomnělas mi příhodu mé sestry, která takhle před lety po dlouhé době uklízela v našem pokoji a našla tam petku s džusem, ze který už bylo evidentně upito. Netušíme, jak dlouho tam ta flaška v tomhle stavu byla (vzhledem k frekvenci našich úklidů v období puberty pravděpodobně hodně), každopádně kvašení bylo dost pokročilý a lahev slušně natlakovaná. Když jí odšoubovala, víčko poháněný prdama mnoha milionů kvasinek jí silou ocelový pěsti fláklo přímo do oka. Scénu se zrcadlem popisovala úplně stejně. Hrozně se tehdy bála dát tu ruku pryč, protože byla přesvědčená, že má oko zaražený až do mozku.

    OdpovědětVymazat
  11. Tak směju se podruhé - tentokrát u komentářů.

    Jen nechápu, kde mi zmizel komentář napsaný před pár dny, hned po přečtení. Nehodil mě systém za dlouhodobou nečinnost při komentování do spamu?

    OdpovědětVymazat
  12. Tak aspoň že jsi nedopadla jak Horáček s rozříznutou bulvou a olejem implantovaným místo sklivce! Člověk chvíli nečte a tady takový horory, i když s vtipnou omáčkou. Srůstá, srůstá?

    OdpovědětVymazat