pátek 2. prosince 2022

5 typů prodavačů, kvůli kterým přestaneš objednávat z webu

 

Přiznejte se, kdo má na Vánoce koupenej aspoň jeden dárek z kamennýho obchodu? Jo, myslím ten krám s výlohou a otravným zvonečkem ve dveřích, ve kterým stojí za pultem personál připravený úplně ke všemu. Odrbat vás o poslední kačku, podělit se o svůj tajnej recept na vánočku nebo vám prodat rukavice po zákazníkovi, co umřel za zástavu srdce přímo mezi regály.

1.Pasívně agresívní krávy

Pardon, holky. Střílím se do nohy, ale tenhle prodejní typ se vyskytuje téměř výhradně u žen. Občas potkáte gay variaci. A zcela mimořádně se pasívně agresívní kráva vyskytuje i v podání muže, kterýho doma jeho manželka fyzicky týrá a kolegové mu před ranní směnou nezapomenou hodit projímadlo do urologického čaje.

Nejčastější lokací tohoto druhu jsou drogérky a parfumerie. Typickým poznávacím znamením je rozhovor v této struktuře:

Psice: „Dobrý den, prosím vás, kde máte šampony? Už tady hledám skoro půl hodiny.“

PAK: „Ježiši, já si na tu pauzu nedojdu snad nikdy. Asi na to nemám dneska nárok, viďte. Nezasloužim si ji. Za dětskou výživou doleva, kolmo kolem kondomů, severovýchodně přes pleny.“

PAK u pokladny: „Jeden šampón na objem… no moc to na ty vaše vlasy nefunguje, co? Můžu nabídnout krém proti celulitidě v akci?“

2.Radilky a radílkové

Nejoblíbenější sorta prodavačů, po který rádi sáhnou všichni HR konzultanti velkých obchodních řetězců. Jde o lidi, který si do svýho CV dorovnávače regálů napíšou všechny svý účasti ve vědomostních soutěžích a seznam přečtených encyklopedií. Jako ejčár se jich doptáte jen na rodinu a přátele. Ani jedno z toho nemají.

Psice vybírající v klidném koutě Datartu rychlovarnou konvici:

Radílek: „Dívám se, že se díváte na rychlovarnou konvici. Věděla jste, že má příkon 2000 KW?“

Psice: „Aha, to jsem nevěděla a je mi to jedno.“

Radílek: „To je úplně v pořádku. Přinesu vám teď model, který je třikrát dražší a má dno vyrobené z klimatexu.“

Radílek (šibalsky): „Vy jste se mi tady schovala mezi lednice! Nesu vám tu drahou konvici, co jste chtěla vidět. Podívejte na tu topnou spirálu, po té se to bude elektronům běhat! Co kdybychom tu konvici takhle zavřeli do mrazáku, za kterým se krčíte a donesli to všechno na pokladnu? To bude mít pan manžel radost!“

Psice: „Můžete mě prosím nechat na pokoji?“

Radílek: „Nechám vás na pokoji, až si koupíte tu konvici. Věděla jste, že v ní uvaříte vodu za 92 sekund, což odpovídá délce sání komára?“

3.Ohmatávačky

Jejich rajónem jsou obchody s oblečením. Společensky tolerovanější jsou v ženském provedení, ohmatávači prodavači jsou kvůli kauze MeToo, existenci Dominika Feriho a knihám stížností v podstatě vyhynulý druh.

Ohmatávačky mají často přidružený zrakový nebo sluchový handicap, který kompenzují hmatem. Před čistokrevnou ohmatávačkou v kabince neochrání závěs, ale jen stabilní konstrukce s zacvakávacím zámkem.

Ohmatávačka s glaukomem klopýtá do šatny: „Tak se jdu podívat, jak vám to sedí. Ukažte, tady máte žmolek“, štípne vás do zad. „Teď mi trochu zatáhněte bříško, já vám tady dopnu ten zipík. No teď je to zadeček, co říkáte?“ plácne vám s gustem do půlek, zatímco lapáte po dechu s uskřípnutým střevem.

4.Vědmy

„Miluško, pojď se podívat, paní si jde zkoušet podprsenku 80C. No neblázněte. To vám nebude. Možná tak před deseti lety…“ vynese ortel vědma a já jen žasnu, protože mám na sobě svetr, zimní bundu a šálu a ta ženská evidentně dovede zrentgenovat moje prsa líp než mamograf. Ale za vědmou můžete přijít klidně v nafukovacím neoprenu nebo převlečený za jezevčíka a nebude vám to nic platný. Vědma ví.

„Tak já to vaše géčko vracím, ta podprsenka se mi houpe až někde u pupíku“ hlásím u pokladny a cpu jí tam pušapku v původní zvolené velikosti. „No jak myslíte“ zavrčí vědma. Ale ona ví a vy to víte taky. Přesně takhle hnusnou podprsenku budete potřebovat za dalších deset let.

5.Rockerové a odpuzovači

„Já se na to vyseru, takhle to cígo nedokouřim nikdy, když se mi sem furt cpou lidi“ rozčiluje se prodavač Karel před Žabkou a slibuje, že založí odbory za práva kuřáků. Taky nás všechny (i ty, se kterýma si už tyká) bezostyšně podezírá z toho, že krademe, chodíme záměrně před zavíračkou a kupujeme si úplný blbosti.

„To se eště vsadím, že tuhle kravinu plnou éček budete chtít platit kartou“ škaredí se Karel u pokladny na medvídky Haribo a tenhle prozákaznickej přístup je evidentně důvodem, proč zrovna vinohradská franšíza Žabky vydělává nadprůměrný tržby. Nákup u Karla je jistotou toho, že se vám dostane urážek, pomluv ostatních zákazníků a zadostiučinění z toho, že to podezíravej Karel zase nedokouří.

A jaký máte nejradši vy?



44 komentářů:

  1. Nejoblibenejsi prodavackou je byvala spolu-matka ze skolky. Vzdycky na sebe mrkneme, venuje mi soucitny pohled a darecek k nakupu…

    Druhym extremem byla dnesni fuchtle z Tety, kde se jim spatne nacetla cena na pokladne… “ jako vy ty puncochace za 1200 nechcete? A kdo je jako odnese zpatky do regalu?”

    Tak klidnou shopikovou sezonu preju! Ik

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prodavačky ze známosti, tak to je úplně jiná liga! To jsou přesně samý dárečky a podpultovky. Punčocháče jsi doufám protestně neodnesla!:)

      Vymazat
    2. Jsem charakter! Neodnesla! Fuchtli malem slezly umely nehty jak tak bubnovala o tu pokladnu!

      Ad prodavacky ze znamosti- pamatujete doby kdy Lidl nemel eshop a byly bitky o oteplovaky? Tak ja si je vyzvedavala na tajnacku u bananu a skodolibe preskakovala duchodcovsky voziky! Jooo to byly casy…
      IK

      Vymazat
    3. Kolik bylo paní Fuchtli?

      Působí to jak ze socialismu, kdy člověk musel bejt na prodavačky hodnej, aby mu milostivě něco přenechaly. I už za socialismu slavný herečky se někdy rozpovídají, jak jim třeba u řezníka nechávali stranou maso a ony pak zase někdy na oplátku přinesly lístky do divadla, aby v řeznictví motivovali personál k dalšímu dávání stranou.

      Samozřejmě, že to tak fungovalo všude, v drogerii dávali stranou třeba šampóny pro lidi ze sámošky a ti jim zase nosili třeba šlehačku, když byla momentálně nedostatková.

      Vymazat
    4. IK, Ano: Já jsem bohužel zažila nejen Lidl bez eshopu, ale i ty socíkovský prodejny, byť ne na dlouho. Ale pamatuju si mlíka v pytlíku a taky jsem si poměrně jistá, že máma coby zaměstnanec místního dětského domova, neměla jako protislužbičku moc co nabídnout...

      Vymazat
    5. Určitě měla, ale Kulínský ten děcák neobjevil.

      Vymazat
  2. Půvabně popsáno :-) Já jsem vždycky měla v oblibě ty prodavačky (zejména prodavačky), které by i o jutovém pytli byly schopné tvrdit, jak ti úchvatně sluší a prostě si ho musíš koupit, protože to je zkrátka nádhera. To na mě působilo vyloženě důvěryhodně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, čím vyšší cenovka, tím více komplimentů, samozřejmě zaručeně objektivních. Proto mě právě nepřestanou udivovat lidi, co si pro tyhle nestranné rady za personálem sami chodí:)

      Vymazat
    2. Kdysi jsem pojala myšlenku, že si koupím šaty. "Vypadáte v nich skvěle! Přidáte k tomu správnou podrpsenku, nohám pomůžou kompresní punčocháče a v lodičkách to bude dobrý!"
      Pravda, před těma 20 lety bylo ještě vidět, jak málo tomu samy věří. Umění zkombinovat několik typů naráz je ale nutno ocenit!

      Vymazat
    3. Psice

      Kamarádka (rozhihńaná blondýna, z který v práci všichni chlapi blbli a navíc měla červenej diplom) přijela z USA a sama do sebe vyprávěla, jaký jsou v USA prodavači ještě o třídu vejš než v západní Evropě.

      Nejenže ji prodavačka lichotila i u lacinýho zboží, tak dobře, že v tom necejtila žádnou faleš, ale ještě měla zásobu hlášek jako "Jestli si to nekoupíte vy, tak si to pak koupím já."

      Ywaim
      S těma šatama je to ještě tak nějak normální. Ale viděla jste ta trička, na kterejch jsou natisknuté vypracované svaly. To je vylepšení na maximum.

      Vymazat
    4. Ywaim: Tyhle talenty by měly pracovat spíš na plastický chirurgii..:)
      Jo, nejlepší jsou ty grilovací zástěry s vysvaleným pekáčem buchet. To se hnedle pozná, kdo doma nosí gatě!

      Vymazat
  3. Díky za krásně nostalgickou vzpomínku na Michala Tučného, ten měl fakt drajv! Na folkáči ve Strážnici dokázal jako snad jediný vyvolat mexickou vlnu, celkem nezapomenutelný zážitek.

    Cca od první mateřské nakupuji převážně na netu, takže teď jen s vděkem kvituji, čeho jsem většinou ušetřena :-)
    Ale jinak jsem moc ráda za několik přeživších klasických malých obchodů, kde jsou prodavači s velkým P (např. skvělý optik apod.). Ale je jich už dost poskrovnu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš co mě překvapuje? Že tenhle song má rád Žmur, představitel generace, pro kterou jsou typičtí spíš fluidní perfomeři hledající svou sexuální identitu:) A někteří jsou fakt fajn - já mám nejradši nedostupné typy, kteří mi požadovanou věc rozmlouvají nebo přímo odmítají ukázat. Tomuto triku se dovedu ubránit jen hodně těžko!

      Vymazat
    2. To se Žmurovi určitě líbí, jak se to tam tak rychle odříkává,

      Pusť mu Vodičku, jak na to zareaguje:

      https://www.youtube.com/watch?v=YCZ6k_QcvEE

      https://www.youtube.com/watch?v=LcKdTeEklRA

      Vymazat
    3. Psice, Žmur holt pozná kvalitu :-) Dcera se mi třeba samovolně shlédla v hudbě šedesátých let (The Beatles apod.) a mě to tiše těší.
      Jo, přesně, to je náš TOP prodavač - optik. Ale rozmlouvá či neukáže v dobrém, má to v oku. :-)

      Anonymní - Vodička, prima tip, to je dost dobré. Země jako zpestření hodin zeměpisu a řidičská jako moje noční můra (jsem ráda, když tak tak natankuji) :-)

      Vymazat
    4. Vodička je super, ještě váhám, jestli mu to vůbec ukazovat:) Prodavače jednu dobu pouštěl pořád a mám z "navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo" solidně vytesanou smyčku v mozku dodnes:)

      Vymazat
  4. No upřímně, typ sem typ tam. Některé věci si chci vyzkoušet a ne jimi žonglovat sem tam k prodejci, jako v době covidu moje dcera s krabicí kalhotek, jejich velikost teda zoufale neodpovídala. Čímž nechci říci, že nutím ty ubohé ženy, aby mne nechaly vyzkoušet kalhotky, někdy stačí pohled a víte, že tohle L je pro slona a do támhle těch XL se nevejdete ani po měsíci hladovění. Jo a v Tetě jsou u nás naopak neobyčejně příjemné prodavačky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, vlastně jsem si ještě vzpomenula na historku, kdy jsem sháněla šaty na ples a silně jsem se podivovala nad tím, jak jsem v poslední době přibrala, že se nemohu do ničeho vejít, až se ukázalo, že prodavačka nevěřila mému zadání a z vlastní iniciativy mi přinesla vše o číslo menší.

      Vymazat
    2. To je přesně můj problém - že na první pohled odpovídám velikosti, kterou už ale dávno nenosím. A vlastně sama ani nevím proč - váha se mi nijak dramaticky nezměnila, pokud neberu 17 kg plus v těhotenství se Žmurem. To jsem poprvé s mohutnýma fanfárama opustila na 9 měsíců svou celoživotní hraniční podvýživu:) Takže buď se mi nějak přeskupily tělesné proporce, nebo jsem musela nosit všechno hrozně upnutý. Každopádně i s tou hraniční podvýživou nosím většinu věcí v Lku.

      Vymazat
    3. Já jsem jednou přinutila personál, aby svlíkli figurínu. Byla na ní poslední sukně na krámu v mým čísle a nechtěli, ale nakonec se odněkud přihnala vedoucí, co se bála o bodíky zákaznický spokojenosti a pohůnci ji ne zcela s nadšením přestrojili.
      S matrošem to dělám úplně jednoduše - jedu v bavlně a viskóze. Protože jakékoliv pokusy s polyesterem nebo jinými umělými vlákny z eshopu mi ve finále připomínaly akorát tak babiččin umělej ubrus nebo vánoční balící papír.

      Vymazat
    4. Oh, tak to jsem potkal svého mistra.

      Teď by se hodil ten smajlík klanění alláhovi, ale nemůžo ho nikde najít.

      Vymazat
    5. Pak to po smrti zuctujeme, jo? Za kazdou dobrou radu o pannu mene, kdyz pojedeme podle standardniho islamskeho ceniku.

      Vymazat
    6. Na panny se těším nejvíc.

      Nešlo by to radši udělat tak, že ty bys měla o panice více, na můj účet? Třeba bych si to odpracoval v kuchyni nebo tak.

      A.P.

      Vymazat
    7. Mně Korán nic neslibuje. Pro Alláha jsem jako žena v kategorii posmrtných odměn hned vedle psů.

      Vymazat
    8. No tak to se korán už přežil a musíme založit nové náboženství.

      Copak by jsi chtěla slíbít do posmrtného života? Neupejpej se, tak jako tak mě to nebude nic stát a můžeš na tom posmrtně sakra vydělat.

      A.P.

      Vymazat
    9. To je fakt zvláštní, protože já zas nikdy podvýživu ani neatakovala a nosím většinu věcí z německých/britských obchodů Sko, z těch francouzských pak Mko. Je to všechno podvod :)

      Vymazat
  5. Po přečtení nadpisu jsem spíš čekala nějaké peprné typy e-shopů. Neuměla jsem si to úplně (čti: vůbec) představit, ale o tvých schopnostech jsem nepochybovala. Takhle jsem se zasmála, ale trochu smutně - jo, všechny jsem je potkala a taky mě prudí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná z toho bude jednou takový skanzen, jako teď frčí rádoby starý hospody s odrzlýma vrchníma... přece jen u nakupování přes net se člověku nepřihodí zajímavýho zbla nic (nebo aspoň mně ne). Je to sterilní a snadný, až u toho člověk ublinkává nudou.

      Vymazat
    2. Mě nakupování na netu děsně ̶s̶e̶r̶e̶ otravuje.

      Zabere to všechno strašně času se proklikávat stránkama až se po chvíli zasním o tom, jak procházím mezi policema a jedním pohledem zjišťuji, co vůbec stojí za zkoumání.

      Velikost se zdá důležitá jen u oblečení a bot, ale pěkné rádio, co vypadá jako 10 cm vysoké je ve skutečnosti 5 cm vysoké, barva, co vypadá jako kovovej lesk plastovej mat, místo rádia to mí jen budík, plus doprava... a hned je to nevýhodný.

      Vymazat
    3. Nojo, to by chtělo nějaký privátní obchody s omezenou otvíračkou jako bylo za covidu pro seniory. A mít tak vyhrazenou hodinku na všechno to zkoumání a zkoušení. Jen pro úplnost dodám, že během této hodiny by byli vykázaní i prodavači, co by to pak jen namarkovali na kasu.

      Vymazat
  6. Neřikej mi, že jezdíš z Malešic nakupovat do vinohradské Žabky?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, že bych tahala velký rodinný nákupy, to asi ne, ale občas tam vyrazíme na sváču s Čičman, když ji vyzvedávám z Jiřáku, nebo se tam stavíme pro drink s Houbičem. Takový mnohaletý obchodní přátelství se snad ani nedá utnout jednou provždy.

      Vymazat
  7. Čtení úsměvné, pobavil jsem se, akorát nevím, kde nakupujete, já nikdy žádné takové prodavačky nepotkal.

    OdpovědětVymazat
  8. Před většinou zmíněných typů bych prchnul, protože jako zákazník jsem bojácný :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi by na tebe byly pouzity jine triky, ktere jsou vyhrazeny pro panske nakupujici...

      Vymazat
  9. Přidala bych ještě "rentgeny sociálního statusu". Tyto se vyskytují zejména na maloměstech v prodejnách typu boutique. Při vstupu do prodejny sjedou dotyčnou očima a nemá-li tato na sobě plastikový italský model s potiskem šelma+orchideje+antická architektura, nehodlají se s ní dále bavit. Takto jsem byla mnohokrát vyhodnocena jako neperspektivní a odpovědi na dotazy byly velmi úsečné, přestože jsem na sobě měla kůži a kašmír a prodavačka polyesterový modýlek, kterému se páral knoflík. Leckdy jsem byla i aktivně upozorněna, že mají dražší zboží, případně poučena, že jeden velký diamant je dražší než několik malých.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Yes! Za to se podepisuji. Pak tam leda dorazit s poutove polyesterovym Richardem Gerem, co by se personalu sveril s nechutne vysokou castkou, kterou hodla utratit za tvy elastakovy saty s gepardim vzorem a strasovymi kaminky uplne vsude.

      Vymazat
    2. Takhle jsem smrtelně urazil prodavače z nějakýho obchodu bio-eco-alternativní-s příběhem, protože jsem se ho v Lídlu zeptal, kde tam mají bramboráčky.

      Hned tvrdě odsekl, že tam nedělá a co si to dovoluju.

      Okamžitě jsem se omluvil, že mě zmátla jeho zástěra, ale bylo to, jako se omlouvat generálovi, že jste si popletl jeho hvězdy s frčkama desátníka.

      Vůbec ho to neuchlácholilo, protože všichni mají vědět, že on má vyšší status, než póvl z Lídlu, a jeho zástěra je něco baret z SAS, kombinovanejej s diplomem z Yale a rozeznat od ostatních ho máte právě podle té zástěry.

      Nadávajíc odcházel ke kasám.

      Ani jsem mu už nestačil říct, že už to chápu. Že to, co jsem udělal, je jako si splést hajzlbábu z autobusáku s hajzlbábou ze Státní opery.

      A.P.

      Vymazat
  10. Cítím se trochu ošizen, jelikož mě v obchodech s konfekcí žádná prodavačka nikdy neosahávala.
    Žena se mě snaží chlácholit, že prý to je tím, že v obchody s konfekcí nenavštěvuji... Ale tak úplně jí nevěřím.
    Co myslíš ty, Psice? Řekni svůj názor...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vidím problém jednoznačně v absenci návštěv textilních obchodů s konkrétním sortimentem. Třeba ve Správný podprsence je to skoro povinnost k zákošovi, kterou prodavačky podepisují ještě před nástupem!

      Vymazat
    2. Na chvilku jsem se zasnil nad změnou kariéry na prodavače podprsenek (a kalhotek), klidně bych pro to i hrál teplouše a nosil havajské košile, zlatý řetězy a divný brejle i sestřihy, ale pak jsem to zavrhl.

      Co kdyby měli pobočku, kde prodávají pánské slipy a potom... před pár dny jsem byl traumatizován výstřihem Simony Stašové (4 foto https://www.divadloluciebile.cz/repertoar/trinact-u-stolu/ ). Co kdyby mě nezařadili do oddělení "Právě dospělé," ale do oddělení "Odvážné Veteránky" - to bych se tváříl ještě vyděšeněji než Etzler.

      A.P.

      Vymazat
  11. OF TOPIC:

    Koukám na zprávy a nestačím se divit, jak jásavé nám hlasatelky zpráv na všech kanálech oznamují, že naše reálná mzda klesá.

    Člověk by skoro řekl, že přesně tohle nám vláda slíbila a že jsme všichni rádi, že jsme se toho konečně dočkali.

    Už jsme se propadli pod Čínu..

    OdpovědětVymazat
  12. Chacháá, já začnu vždycky nedůvěřovat, když prodavačka básní o tom, jak si tenhle výrobek koupila taky pro sebe a jak je s ním spokojená.

    OdpovědětVymazat