Hledá se štěně

 

Je celkem zvláštní, že pořízení určitých věcí do naší domácnosti poměrně trvá. S Emem už třeba měsíce diskutujeme nákup nový štětky na záchod. Nechci vás znechutit podrobnostmi hned na začátku, ale začíná to být politický téma celý naší domácnosti. Neznámý pachatel tou štětkou totiž utírá záchod, ještě než spláchne toaleťák, takže připomíná vánoční stromeček ozdobený imitací umělýho sněhu. A taky už má svou kariéru dávno za sebou – taková ta umolousaná a neochotná štětka, se kterou uděláte jen to, co musíte a představujete si na jejím místě něco úplně jinýho.

Pořizovací cena nový štětky je zhruba stovka, ale nejsme s tím schopný pohnout. Nejlepší mají v Ikei, ale tam je předvánoční návštěva daleko za hranicí mučení. A když už tam někdo vyrazí pro nějakou nepraktickou zhovadilost, tak na štětku stejně zapomene. Štětka navíc nespadá ani do kategorie guilty pleasure nákupů na netu, za kterej by se vám chtělo platit poštovný.

Pes má oproti štětce na záchod reálně samý nevýhody, ale náš posun v pořízení Šuplíka je mnohem rychlejší a nezvratnější než štěpná reakce v Černobylu.

Začalo to stejně jako všechny problémy lidstva. Tedy tak, že se začnete jen nenápadně porozhlížet, jaký jsou možnosti. „Jenom si udělám takovej malej soukromej research, jak to vlastně vypadá se psy k mání“ řekla jsem si, protože za mýho dětství stačilo počkat, až bude sousedovic fena hárat a pan Čadek se opije a neuhlídá ji.  

Pokud máte malou holčičku, ze který časem vyroste zoofilní montrum, tak vám teď ušetřím s mými výsledky spoustu času. Trh se psy v Česku totiž bují mnohem víc než trh se štětkama nebo s nebožtíky na Bulovce. Pokud nejste připravení, ztratíte se v tom.

Zjistila jsem, že jsou psi s průkazem původu, což je ekvivalent britské královské rodiny. Platíte majlant i za jejich pouhou fotku na hrnku, žerou jen luxusní granule a jejich sex je řízen někým seshora. Navzdory téhle pachuti pravého šampaňského a plánovaným sňatkům se řada štěňat se šlechtickým titulem rodí s luxací pately nebo kuním ksichtem prince Charlese.

Pak jsou psi bez PP jako je malá Lilibet Diana a Archie. Což znamená, že se občas zaběhne i signálně zrzavý pes s průkazem původu, na něhož se obvykle musíte dívat přes sluneční brýle, abyste si nepropálili sítnici. Prodejci štěňat vám tvrdí, že vypadají k nerozeznání stejně jako šlechta s PP. Ale jakmile s takovým psem bez PP dorazíte na sraz chovatelskýho Windsoru, tak všichni významně odloží vidličky na ústřice a posmívají se vám do negrů.

No, a zbytek je plebs. Kříženci, které se nabízející snaží vtěsnat aspoň do nějaké základní metodiky psích plemen:

„Nabízím fenečku čivavy o velikosti bernského salašnického psa. Maminka šampionka výstavy v Horních Počernicích, otec neznámý.“

Anebo rovnou kreativně vytváří nová plemena: „Stafous k odběru! Štěně amerického staforda s českým fouskem. Výjimečné spojení.“

Řekli jsme si, že nebudeme podporovat psí monarchie, a to ani ty, co si na tituly hrají. Naše požadavky na psa jsou vlastně úplně bez ambicí: měl by být malej a krátkosrstej. Nesmí být zlej a nemusí být úplně blbej. Spolužačka z gymplu se s podobnými požadavky vdala a jsou spolu dodnes.

Takže když už si pořizujeme psa, můžeme u toho dělat i dobrý skutky, řekla jsem si a zavolala do charitativního spolku, co zachraňuje psy z romských osad. Protože osobní laťka takovýho psa je fakt nízko. Vlastně by mu měl stačit fakt, že není součástí vašeho potravního řetězce. Pravda je úplně někde jinde. Adopce afrického sirotka je oproti psovi administrativní hračka.

„Chcela by som vám len sdělit, že mám celú riadku odmienok“ usadí mě paní Božica poté, co jsem nucena odvykládat naši rodinnou situaci včetně majetku a scénářů, co bude se psem, pokud se s Emem rozvedeme, nebo zemřeme při autonehodě.

Ve finále se tak ukázala psí šlechta jako nejjednodušší možnost, jak si za peníze koupit lásku. Pokud teda máte kliku a nenarazíte na klepajícího se nuzáka z množírny. „Já se ti zeptám Čadka“ slíbil mi táta a nespokojeně zavrtěl hlavou nad světem, ve kterým psi přestali žít jako hippies.

Vidina Šuplíka se vzdaluje v mlze. A z mlžného oparu se znovu vynořuje jako úplně vypatlanej francouzskej buldoček s imperialisticky nafrněným jménem, který po týdnu své přítomnosti zemře na zauzlení střev, protože sežral křečka. Bez rodokmenu.

Charles/ Pexels