středa 4. června 2014

Záchodový fisting

Na úvod bych ráda deklarovala, že si opravdu nemyslím, že by tady bylo pěkných a lidsky hřejivých historek tolik, aby bylo nutné nařezat to něčím mazlavým. Ale život není jen o záhorských růžích a melounových orbitkách.

Občas hrajeme s Milým noční bojovky. Nejčastějším terčem útoku se stává ten, kdo kolem půlnoci odevzdaně dřepí ve vaně s ovčím pohledem zařezaným do kachliček  a nemá už žádné jiné úmysly, než očistit své tělo a ústní dutinu a slušně se odebrat do ložnice. Útočník pod rouškou mytí nádobí v kuchyni napouští kýbl ledové vody na největší proud, aby v šumu zanikly stopy spolknutého smíchu a škytání, využívá moment překvapení, nabíhá do koupelny a jako Michael Jordan pověsí svůj vítězný kyblík ledárny druhému do obličeje. Taktika je při takovém úkonu zároveň zhasnout a co nejrychleji se vypařit, protože oběť disponuje kromě oprávněné žízně po krevní mstě i sprchovou hlavicí se schopností dostříknout a trefit svůj cíl na několik metrů daleko (typicky na botník, před kterým hází útočník odbočku do kuchyně a nezřídka taky držku na mokrém linu, takže taktika velmistra zároveň zahrnuje ten večer nenápadně přeparkovat svoje boty na bezpečnější místo).

Ráno jsem si udělala svoje toaletní kolečko a je pravda, že mi připadal ten záchod nějakej divnej. Naposledy jsi tam byla v noci ty, snažil se na mě Milý hodit větší díl viny, až jsem se začala ještě v ranním polospánku zpytovat, co ze mě proboha mohlo vypadnout bez mého vědomí a zacpat hajzl. Vzhledem k tomu, že byl Žmur dopoledne čůrat asi stokrát, protože mi chodil do lednice upíjet mandarinkovou limonádu, jsem musela kolem jedenácté vyhlásit plošný zákaz splachování, do doby, než se podaří situaci dostat zpět pod kontrolu (rozuměj než se vrátí Milý z práce a budeme hrát zase kámen-nůžky-papír)

Po obědě děti usnuly, prokazatelně vysílené snahou dostat se mimo mou pozornost na WC a naházet tam co největší množství zmuchlaného papíru a figurek z kindervajíček. Zamnula jsem spokojeně dlaně, měsíční report bude ještě odpoledne a večer si můžu válet šunky. Udělala jsem si v poledním klidu svůj tradiční šálek čtyřlžičkové kávy a zasedla k notebooku, přičemž se událo něco, co se stává snadno, když to přeženete s kofeinem, ale v běžných civilizovaných podmínkách se na pět minut omluvíte a potom zase vrátíte plní energie a o několik kilo lehčí. Takhle jsem poodběhla hluboce zamyšlená nad bezkontaktními kartami, a když jsem se spokojeně natáhla pro ruličku toaletního papíru, teprve mi před očima naskočily restrikce, které jsem vyhlásila já sama.

Stalo se, není cesty zpět a je nutné řešit to okamžitě, i kvůli tomu, že v tomhle už o pomoc bližního svého nepožádáš, pokud nejsi paraplegik a zbývá-li aspoň poslední náznak cti. Sáhla jsem tedy do mísy s rukou obalenou igelitkou a opakovala si mantru, že to je úplně, úplně to samé, jako přebalovat děti, nebo uklízet vyblitá torza natrávených hlodavců po naší kočce. 

Jenže nebylo to vůbec to samé, sáček měl mikroskopické trhliny, ze kterých se během manipulace staly regulérní díry do světa za mikrotenem, takže jsem v tu chvíli měla plné hrsti…hřejivého lidského příběhu, o kterém vám dnes vyprávím. Když jsem po čtvrthodině s mýdlem a dezinfekcí zjistila, že mám ještě špínu za nehty, kulminovala jsem v určitém bodu zlomu a přestala řešit maličkosti. Nebojácně jsem zanořila pravačku po loket do mísy a začala z ní zuřivě tahat namotaný toaleťák. A narazila na tvrdou věc. Spadlý WC blok, původce všeho zla! Potom z pokoje zakníkala Čičman, a tím bylo moje osobní volno oficiálně u konce.

Výhody:
  • ·         Byla jsem poprvé za profi instalatérku v našem bytě

Nevýhody:
  • ·         Jen do té chvíle, než jsem přiznala pozadí opravy a použité technologické procesy
  • ·         A report zase dopisuju v noci


25 komentářů:

  1. Nebuď smutná, stejně bys to střihání prohrála, protože život je jako bonboniéra a nikdy nevíš, co v ní najdeš :) .... moc pěkná fekální příhoda. To já jsem jednou (v dětství jsem nesášel otcovy příhody, které začínaly to já jsem jednou ...) v práci vypochodoval z WC s tím plastovým bazmekem plným modrého slizu zapnutým zezadu na pásku kalhot, paní uklízečka se nedala přemluvit a dávala ten klip zásadně dopředu, takže když jsem se zvedal a natahoval kalhoty, tak jsem si ho jedním pohybem připnul přímo na záď. Tak šup šup, kdo máte nějakou hovnózní příhodu.

    OdpovědětVymazat
  2. Veliká krása!!!
    Já myslím, že zvratky koček jsou horší....
    Onehdá jsem s kolegou (staráme se ve vsi o kanalizaci a čistírnu) musel vytahovat čerpadlo z čerpací jímky (to je takový bazmek, kam stékají hovna a jednou za čas to čerpadlo šoupne o několik výškových metrů výš, aby to odteklo na čistírnu), používáme při tom rukavice, protože ten řetěz, na kterým to čerpadlo visí, je CELÝ obalen hovny a mi takhle jedna rukavice praskla, pustit jsem to nemoh, protože bych to čerpadlo rozbil na kaši...
    Vlastní hovna mi nevadí, ale cizí mi nějak neudělaly dobře - tak intenzivně jsem se nikdy kartáčem nedrhnul:-)

    OdpovědětVymazat
  3. extláča: správný gentleman by v práci měl vonět jako mořská bríza, nebo levandulový háj, takže možná to bylo od paní uklizečky účelové. Na téma uklizečka mě napadá jedna paní, která měla na starosti naši kancelář. Byla to taková Babička od Boženy Němcové, co pro pírko přes plot skočí a v zástěře si nosí drobky chleba od štědrovečerní večeře, takže neexistovalo, aby se při úklidu např. plýtvalo několika saponáty dle druhu povrchů, nebo snad několika druhy hadrů. Takže jsem měla mnohokrát tu čest vidět stejný našedlý kousek, co snad kdysi bývala onuce jejího manžela při bitvě o Stalingrad, jak s ním pucuje prkénko a potom mi odsouvá svačinu na stole, aby mi tím samým nasdílela špínu z podlahy a žmolky hajzlpapíru do klávesnice.

    Sejra: Souhlas s odvoláním na jedno lidové pořekadlo (prdy, hovna a děti snese člověk jen vlastní)

    OdpovědětVymazat
  4. Mimochodem, pořiďte si domů tohle:
    http://www.heavy.cz/2014/06/japonsky-vynalez-na-ucpanou-toaletu/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na začátku už jsem začala preventivně nadavovat, na konci musím uznat, že s tím by mě docela i bavilo dělat!

      Vymazat
  5. jůůůůůů, ještěéééé, ještěéééé, kdo se přidá ?

    OdpovědětVymazat
  6. Fekální témata, ano - vždycky mám dojem, že jsem je na blogách dlouho neviděla, ať je to dva roky, nebo dva dny.
    Mám příhodu svou pořád stejnou,která není tak aromaticky ani vazky vydatná jako ty vaše. Stalo se to totiž v zimě, na lyžáku s dětmi, a hovna byla relativně zmrzlá:

    To takhle spěchám potmě na kadiboudu, vybíhám lesní svah,rozrážím dřevěné dveře a vrhám se dovnitř - když tu mi při tom vpádu do budky vylítla z ruky baterka a rovnou do díry. A svítila tam.
    Ne, nevyčůrala jsem se na ni. Šla jsem do kůlny pro lopatu a vracela se na místo činu,když tu mě potkali někteří členové oddílu a ptali se, kam jdu s tou lopatou. Zpráva se šířila rychle. Diváci se vyrojili. Hrábla jsem lopatou zezadu zvenku pod kadiboudu do jámy a baterku na druhý pokus vytáhla. Možná jsem ji tam měla nechat.
    Jenže byla úplně nová, dostala jsem ji nedávno od ježíška.
    A svítila v kadijámě a osvětlovala mysteriózně hromadu hoven. Jsem etrná - přece nenechám baterku svítit celou noc.
    Tak jsem ji vyndala, později pečlivě očistila a omyla. Hurá, zachránila jsem ji, jsem hrdina!
    Dala jsem ji sušit na topení. No a její umělohmotná schrána se teplem zkroutila a tu čistoskvoucí baterku jsem stejně musela vyhodit.

    OdpovědětVymazat
  7. Sejro, pod tím japonským vynálezem jsou odkazy na nějaký porno, ježkovy zraky - to jsou tvoje poslední zhlédnuté pořady asi :)
    Nebudete tomu věřit, ale ještě jsem nikdy na porno na internetu nenarazila. Divný, co? Asi dávám špatný klíčový slova. Příště zadám "japonský vynález".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proboha néééééé, to nejsou žádné moje odkazy!!!!! to jsou odkazy co tam dává webmaster, neb je za jejich umísťování placen.
      (a většina je dost nudná;-)))))

      Vymazat
    2. LIško, pro baterku na kraj světa! Chápu, já jsem měla jednu pionýrskou památeční a tu bych nedala...teda vlastně dala, samozřejmě od doby, co se dělají chytrý výkonný baterky tuhle lampu má máma, když večer hledá schovanýho psa na zahradě.

      Ještě nějaké osobní porno playlisty?:)))

      Vymazat
    3. Já žádný osobní pornoplaylist nemám!!! Na takový věci už jsem starý:-)
      Úplně mě děsí, jaký obraz si o mě vytvářejí ostatní na základě jednoho náhodného odkazu, který se skvěle hodil k postu.

      A ani jste nikdo nenapsal, že si to objednáváte!!!!

      Vymazat
    4. Já si náhodou myslím, že se tvůj mediální obraz vyvíjí dynamicky a pozitivně, od obsese na kalhotkách plynule k Rychlým prachům! Co bude dál?!
      :)

      Vymazat
    5. Na kalhotky mi nešahej, ale rychlým prachům fakt nefandím:-) Sledoval jsem jeden čas pouze diskuze pod nima, páč jeden čas se tam objevoval jeden člověk, který tvrdil, že je to fšechno real a ty holky jsou náhodně vybrané - bylo to k popukání.

      Vymazat
    6. No on je celý porno průmysl pohádka pro dospělé. Ale mně taky občas udiví, třeba kolik jinak soudných a prakticky založených mužů si myslí, že lesbičky vypadají jako vyvoněné barbíny s culíčkama, co si jenom potřebují vyplnit chvíli, když nemají doma instalatéra;)

      Vymazat
    7. Já vlastně žádnou lesbičku neznám, takže ani nevím, jak vypadají. Ovšem pokud vypadají jako některé čelní představitelky gender průmyslu, jsem rád, že tomu tak je;-)

      Vymazat
  8. Koukám, že mi blogger sežral komentář, ale v porovnání s ostatními byl stejně nudně jen o tom, jak si dcera oblíbila čas od času konat potřebu do vany, takže už máme připravenou zavařovačku na lovení nadílky a sanytol v pohotovosti vedle vany...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Konat potřebu do vany s napuštěnou vodou předpokládám.
      To jsem ještě neviděla, ale znám nejednu kočku, která občas kadí do vany bez vody. Kočky nemají rády vodu a v tomto bodě jsem jim vděčná, že si napřed tu vanu nanapouštějí.

      Vymazat
    2. opr"
      ne nana - NEnapouštějí.

      Vymazat
    3. Jojo, do plný. Radost vždycky.

      Vymazat
    4. Quanti: Žmur do ní čůrá doteď. Vždycky nasadí takový výraz naprosté blaženosti a osvícení a pak se zeptá "mami, hádej, co jsem teďka udělal?!" Výchovné taktiky na tom úplně selhávají /stejně jako na dloubání se v nose a labužnické požírání soplů/

      LIško, moje dávná spolubydlící měla vymazlenýho britskýho kocoura, který nás chodil budit hlazením tlapky po tváři a tenhle gentleman chodil na velkou do záchoda. Musela jsem si zvyknout a vstřebat, že ho musím nechávat odklopenej a hlavně na to, že splachovat už fakt nezvládal, takže člověk prostě našel sem tam nakladenej kabel v míse. Návštěvy jsme musely upozorňovat, aby tím neklesl náš hygienický dámský kredit:)

      Vymazat
    5. Kocour borec teda :D jinak čůrá samozřejmě, tím se ani moc nevzrušuju, její boj (když jí to nevadí, mně taky ne) a pak to jenom opláchnu. Ale takové pevné dílo, to nepotěší...

      Vymazat
  9. Nějak se mi nevybavují domácí fekální historky, kromě takového slabého odvaru od té hutné a výživné Psicí: Nenápadně se zacpavší záchod bez mého povšimnutí, bezelstně dohněda naplněn, spláchn, voda stoupá, stoupá, začíná se mi dělat mdlo, protože stoupat nepřestává.. Pocit bezmoci, klení.. Pekelný guláš hororové verze Hrnečku vař se za tlukotu mého srdce milosrdně zastaví těsně pod okrajem mísy. Běžím pro tlustý drát, roštuju, modlím se, kleju.. a jsem po horké chvilce náhlé srdeční arytmie spasena. Druhé spláchnutí stále ještě s obavami a modlitbou. Nevznikla potřeba osobního kontaktu, sláva záchodovému bohu na kanalizačních nebesích!

    OdpovědětVymazat
  10. A jedna kontaktnější: Známý si koupil nové krásné, dlouhé, široké a bystrozraké auto. Ušlechtilý oř. Ráno do něj nasedl a přijel do práce, pyšný chvalozpěv řidiče se ale bohužel nekonal. Jeho radost hned zkraje kazil rušivý vjemový podtón. Pracovní kolektiv ten důvod záhy dal dohromady díky pachové nápovědě na podrážce jeho formální obuvi. Cestou z domu k autu musel vyšlápnout mocnou fekální bombu, kterou si pak v naleštěném, novotou vonícím miláčkovi během jízdy omazal spodní vyčalounění auta, pedály.. Musel pak sundat sako a velmi ponižujícím způsobem čistit nejen záhyby a vroubkování pedálů v předklonu, s hlavou naraženou do zúženého prostoru pod volantem, čpějícím hnilobným rozkladem velkého chlupatého psa na levných granulích, nedávno odčervovaného, trať Naše Venčící, ročník 2013, pozdní sběr (sommelieři nejsou jen u vína). Myslím, že tím jeho zážitek z vůně a z nadšení z nového auta byl citelně pokažen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bos. díky za historky, ty smradlavé a zapušené jsou v aktuálním počasí in!

      Vymazat
    2. Milá Psice, k takovému tématu má snad každý čím přispět, bohužel. Částečně i díky stavu našich chodníků a přilehlých prostor. Dost podobné středověku. Nicméně v mých očích jsi hrdinka velikosti Supermana. Ruku jsi ten den poté podala kolika lidem?;-)

      Vymazat