sobota 29. června 2019

Dárek pro pančitelku II.: Chlast v pytlíku


Vzpomínáte na Žmurovo první vízo? Svůj vděk za vzdělání tenkrát vyjádřil díky invenčnímu nápadu eM. a to prostřednictvím rodinného balení snídaňových koláčku s maršmelounovou náplní. Myslela jsem tenkrát, že nic horšího, než vietnamské cereálie se učitelce za vysvědčení ani dát nedá. Ale spíš jsme tenkrát jen překročili nějaký dárkový bludný kořen a teď jsme, co se tragických prezentů týče, zhruba někde v půlce cesty.

Po tom prvním vysvědčení přijala naše rodina preventivní opatření. Od té doby se nákup daru nenechává vykvasit na poslední chvíli a eMův návrat z hospody, ale vybírám je zásadně já. V předstihu. „Trapný, uniformní, bez nápadu a přesahu“, jak je většinou zhodnotí eM, ve kterém dodnes žlukne pocit nedocenění.

Jako vhodnou trapnost bez přesahu, která aspoň neurazí, jsem tentokrát zvolila bonboniéru Mon Cheri a krém na ruce v oku ladícím rudém odstínu. Oboje po konzultaci s mojí pedagogickou koučkou, která je sama učitelka a inspirovala mě k nákupu výrokem: „Vykašli se na kytky, chlastem a čokoládou žádnou úču nezarmoutíš.“ Makes sense. Kytice frézií úzkosti a stresy ze spratků nevyléčí. V případě Žmurovy třídy by ale měl skutečně léčebný potenciál snad jen pětilitrák Jacka Daniel´s včetně symbolické jediné sklenky v dárkovém balení, a studentská pečeť se zapečenými antidepresivy místo želé a lentilek, což by bylo z eM kritérií sice taky trapný, ale rozhodně s  přesahem.

Jak už víte, nakonec jsem se vysrabeně uchýlila ke konvenčnímu nákupu "Můj drahoušek", aby si to naše třídní mohla opakovat s každým bonbónkem a myslet přitom na Žmura.

Inkriminovaný den přitáhl Žmur domů jedničky a k tomu pochvalu za vzorného žáka, takže jsme se k tý tašce, se kterou ráno odcházel, dostali až večer.

„Žmure?! Můžeš jít okamžitě sem?!“

„?“

„Co to jako tohle je?“ blekotám a  tahám z tašky rozsápaný obal bonboniéry, co vypadá jako po útoku postřeleného rosomáka.

„Já ti to vysvětlím“, začal Žmur. „My jsme si s Vinckem řekli, že bychom to chtěli ochutnat, když to obsahuje jako ten… alkohól. Tak jsem dva bonbóny vytáhl, ale ono to na tý krabici už bylo vidět“, vypraví Mon Cheri.

„No, ještě žes jí to aspoň nedal načnutý...“ 

„To bych jí přece nedal v takovým stavu!“ tvrdí Žmur ukřivděně. „Zjistili jsme, že nám to dost chutná, a pak přišel ještě Max a Kuba a chtěli taky“, pokračuje. „Ale neboj, nesnědli jsme to celý. Půlku jsem odsypal do pytlíku od svačiny a dal jsem to úče, jak jsi chtěla.“

Čtete dobře, přesně jak jsem chtěla. A tak se naše pančitelka letos mohla potěšit mastným svačinovým pytlíkem s pár promáčknutými hrudkami čokolády, zatímco si od ní část třídy přebírala vysvědčení s depresivně těžkým dechem, jako když Dáda Patrasová chytá po pár lahvích housenku Julii na třešni, nebo se Mitch Buchannon v plážový večerce poblije do regálu s čokoládou a pak usne v nákupním vozíku.

Někdy je to fakt nespravedlivý, že dopadnete jako strašný rodič po tak vyčerpávajícím úsilí. Chlast a čokoládu si pro příště škrtám!

20 komentářů:

  1. Nene :DDDDD řadím do kategorie "napsal sám život" a začínám se opět víc a víc těšit na B školní docházku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja si to dam s Cicman od zari taky zase poprve, takze mame sanci zapusobit na novou ucu jako sporadana rodina. Mensi problem vidim jen v tom, ze se zatim ucitelka pro prvni tridu teprve hleda. Takze to bude v zari tak trochu kinder surprise...

      Vymazat
    2. Kéž bych o Horstově nové učitelce mohla říci totéž. Ta naše už se našla a osobně bych byla radši, kdyby se ještě chvíli hledalo...

      Vymazat
    3. Chm, to me mrzi. Treba je to typ cloveka, co pusobi odpudive navenek, ale vevnitr je sladky a stavnaty. Jako durian.

      Vymazat
    4. pro F.: Matyášovi se momentálně taky mění učitelka. A jelikož jsme tu novou nestihli před prázdninami vidět, budu teď dva měsíce doufat, že to nebude žádná jedubaba. Vzhledem k tomu, že Matyášova adaptabilita na změny se (podobně jako Horstova) limitně blíží nule, bude to v září velice vedelé tak jako tak.

      Vymazat
  2. Jako já chápu, že literární nadsázka a tak, ale tohle nemůže být pravda ani z půlky, ne? :)))))
    My jsme evidentně rodina trapná a zcela bez přesahu.

    (Vkládám ten komentář už potřetí. Tak pokud se tu objeví další dvě varianty na předchozí větu, může za to technika nikoli moje neschopnost, zapamatovat si, že už jsem komentovala.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš, a to je na tomhle blogu nejsmutnější. Že když člověk párkrát do roka píše pravdu, tak se tím úplně zdiskredituje jako nedůvěryhodný zdroj! (některý historky prostě nevymyslíš)

      Vymazat
    2. Mně bylo jasné, že je to smutná pravda. Protože, přesně - nevymyslíš :D

      Vymazat
  3. opravdového dna (nebo DNA?) dosáhnete, až začnete dárky účám kupovat v sexshopech!

    OdpovědětVymazat
  4. základní pravidlo učitelek prej je "květiny nepijeme" - takže příště bych Žmura poslala vážně s litrem Jacka. A teda doufala, že to snad neotevře

    OdpovědětVymazat
  5. lobo: To musím zkonzultovat se svou pedagogickou koučkou. Nejsem si totiž jistá, jestli mi to naopak nedoporučí. Ja vidím teda úplný dno ještě někde jinde. Třeba v Katolických potřebách na Ječné (sirky s Ježíšem, co má svatozář ze třpytek), nebo prodejně žertovných předmětů u I.P. Pavlova (ačkoliv jsem pár absurdních dárků na Ječné už koupila, tady jsem si ještě netroufla...)

    prezi: Však co - co se vypije, to se dolije! Tenhle trik znám bohužel i z vlastní zkušenosti...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych doporučil malinkatou bibličku s malinkatym krucifixíčkem a lahvičkou svěcený vody na koženym řemínku na krk ;-)

      Vymazat
    2. To zni jako plan! A k tomu prasek z utatyho zdvizenyho ukazovacku svatyho Kasiana;)

      Vymazat
    3. Taky lze - ovšem před tim bych si zjistil, jak moc katolicky založená ta učitelka je. Aby to nebrala jako pozůstatek nějakýho pohanskýho rituálu, víš? ...něco jako se za Mydláře prodávaly špagáty ze šibenic... ;-)
      ...ale kdyby jí ten instantní prst měl snad nějak urazit, prášek nakonec vždycky můžeš vydávat třeba za kokain...

      Vymazat
  6. takže úča dostane minerálku s příchutí Jacka :-D a pak bude nerudná

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dva mesice jsou dlouha doba, behem ktere se na ledacos zapomene;)

      Vymazat
    2. Jo i to je asi funkce prázdnin pro učitele! Zapomenout! To mě nenapadlo.
      Pro žáky určitě.

      Jenom aby Žmur zapomněl ten způsob předávání bonbonu, který aplikoval.

      Vymazat
  7. Kouzelné.
    Naši synové vstupem do školy rázem získali desítky nepřátel - tedy vždy celý učitelský sbor. Až na DVĚplusJEDNA výjimky byly vždy všechny učitelky nenáviděny a učitelé pohrdáni.
    Na začátku roku ani na konci roku nikdy žádné dárečky nenosili. Jen na Vánoce, což brali sami jako určitou katolickou provokaci vůči těm neznabožkám.
    Milan

    OdpovědětVymazat